IKARY-SAN

Open Reel Ensemble

2011-09-05T21:56:00.000+02:00

Absolutní lahůdka asi nejlepší věc na letošní Ars Electronica a zároveň předčasný vrchol koncertu Musicians & Machines!

Japonská umělecká skupina založná Ei Wada v roce 2009 používající tzv. Reel - to - reel nahrávačů sepcielně postavených pro jejich použití při performance a obdařených USB. Noisová záležitost spojující udbu, technologii magneťáků a moderních technogoligí. Nejde přitom jen o předem připravené nahrávky postupně přehrávané, ale i na místě modulované a vytvářené kousky obdařené jedinečností okamžiku.

New era

2011-07-05T01:48:00.001+02:00

Máme tu novou éru blogu... Opět se vracíme k psaní a tentokráte ve velmi artovém stylu! Dlouho jsem řesil co dál a už to víme :)

2010-11-01T15:12:00.002+01:00

Hraju si s osudy lidí

a umírám s jejich sny.

Zapomínám jejich jména,

utápím je v lahvy.

jsem sbírka ztracených přání.

2010-10-16T23:26:00.004+02:00

Nikdy neucítíš má křídla,

nikdy nebudeš vědět, že tě schovávám,

protože takový neni svět.

Nemožné na počkání a zázraky hned..

Hraju hru s životy druhých

a zapomínám jejich jména.

Mám křídla. Jsem Anděl.

Jsem plný krve co svět neviděl.

Nikdy neucítíš má křídla

až tě budou chránit,

nikdy se nedozvíš kdo jsem,

protože takový je svět.

2010-10-05T21:21:00.003+02:00

Ty jsi jak splněnej sen.

Flaška vermutu, tady jsem !

Ohlídni se za minulosti sny už nevrátíš..

Jsi jak splněnej sen, koukni, Here I am

Ty jsi jak splněnej sen,

flaška vermutu, tady jsem.

Za rohem je galerie...

Sny už nevrátíš, odpusť mrtvejm.

Svlékni prstánek a vinu smej.

Ty jsi jak splněnej sen..

To je to jediné čemu věřím.

Jsi v povětří a já sním.

Zarohem je galerie s uměním.

Vázička takřka poetická

2010-09-23T11:44:00.003+02:00

Popravdě je to spíš školní úkol. Ale vyšlo to opravdu dobře! Už jen to vytisknout na A4 a doevzdat s idnexem :)

Postmoderní fotografie (Robert Silverio)

2010-09-22T22:37:00.001+02:00

Práce se zabývá hlavními tendencemi tvůrčí fotografie v osmdesátých a devadesátých letech 20. století. Snaží se najít příčiny, které vedly k vzniku daných výtvarných jatyků, a objasnit je i skrze svéru společenského dění. Je rozdělená do dvou částí. Část první analyzuje problém teoreticky, část druhá sleduje konkrétní vývoj a konkrétní projevy.

Nebudu spekulovat o tvůrčích tendencích let jimiž se má zabývat. Ani o jejím rozdělení jež je poměrně jasné a logické.

Z kapitol mě nejvíce zaujaly: Co znamená umění pro konzumenta? Co znamená umění pro autora? Pluralita umělecké kritiky. Druhá část zabívající se ve velké míře Mixed médii a inscenované fotografie v postmoderně je už možná pokulhávající a vyvolávající méně otázek a méně vlastního přemýšlení o momentech „no jo“ ani nemluvě.

V kapitole Postmoderna ve fotografii můžeme polemizovat nad tím jak dalece je volba techniky odvislá od samotného díla a naopak. Faktem je že tato svoboda bez nutnosti obhajoby je zřejmá a správná, ikdyž uvědomění si důvodů volby je v takovém momentu také nutnou otázkou. Ale porovnávat Časopis a výstavu aby se dokázala tendenčnost?

Otázky ekonomičnosti umění a fotografie... název kapitoly jako takový je částečně zavádějící, ano je sice rozdělena na několik částí a podčásti ale směšování reálných uvědomělých tendencí s ryze naivním sledováním vývoje a hledáním a posouváním možností daného vyjadřování je samo o sobě dosti nebezpečné, snad raději ani nemluvě o připodobnování principum trhu. V části Co znamená umění pro konzumenta? Mě zaujala jedna z myšlenek, jež se věnuje problematice kýče jako součásti jakéhosi emočně sociálního trenažéru. Kýč nás provokuje, uráží naši intelektuální úroveň o níž jsme přesvědčeni. Neposouvá nás, nic nám nedává.není tím trenažérem, ale zárověň se dotýká naší hrdosti diváka jež je trénovaný a proto danou věc považuje za kýč (což se o „netrénovaném“člověku říct nedá.) Je však s podivem, že při takto dopodrobna rozebrané problematice je opomenuto záměrné zneužití kýče k provokaci! Jeho zámerné přimíchání, zapojení do pluralitního díla právě za účelem naší provokace naší hrdosti a pýchy... v dalšícg částech vztahu umení a autora, efektyvita a styl atd. Člověk nabude dojem jakési prvoplánovitosti a podbízivosti vývoje, usnadnit si práci jako primárín cíl, hra na efekt za co nejmenší námahy jako absolutní prim a vlastně i jediný důvod. Proč? Není to pouze jedním efektem a motorem? Zdaleka ne nejvýznamější? Tuto možnou polemiku autor absolutne ignoruje, což je celkem škoda.

Faktem je, že první část knihy je mnohem výživnější než druhá (jakýsi rychlokurz fotografií a tendencemi v tomto mediu posledních dvaceti let.) a z toho to pohledu vám dá mnohé, položíte si pousty otázek an které začnete heldat odpověď. Na mnohé si ji najdete práve díky knize jež vás donutí se dál zajímat. Lze ji považovat za jakousi návnadu do problematiky. Rozhodně se pak na mnoho věcí budete dívat jinak a v tomto pohledu plnohodnotně plní svůj účel. (navíc se dá i slušně číst tak po 40. straně.)

Ikaryho plány

2010-04-03T13:39:00.005+02:00

Ikary poněkud přemístl valnou část svojí existence na facebook... stydím se, ale pokrok člověk nezastaví... :) Faktem je, že momentálně se dokonale plácá v dalším klauzurním úkolu na tíma zvuk a vlstne vubec neví a moc mu to nejde :( no uvidí se (určitě se dočkáte finálních věcí a i obhajoby a tak. Dá-li Bůh tak i dokumentace jednoho technicistního objektíku který bude sestavovat až přiletí z isla de Cuba! (ne, nebudu Fidela pozdravovat!). Což je další věc kterou může čtenář očekávat (pokud nějaký ještě zůstal teda:)) a to je dokumentace z Kuby. (budu fakt hodnej a budu fakt dusledej. Bude to formou deníků včetně fotek (nevím jestli každý den bude článek, uvidí se podle dostupnosti internetu (o níž si nedělám iluze, snad mě nezavřou do Kubánského vězení!):)

(Tak, nova podoba Ikaryho)

Kompozice

2010-02-21T21:41:00.000+01:00

Krajina stínů

2009-12-13T01:49:00.000+01:00

Viděl jsem jiné lidi ve dne a jiné lidi za noci, existovali vedle sebe, ale před těmi druhými prchali. Lidé denního jasu a lidé půlnočních stínů. Příběh o muži, jenž překročil hranici, když mu vyrvali duši, a musel jít celý rok, aby ji znovu získal, musel projít ulicemi, uličkami, celým státem a nakonec i krajinou vlastního svědomí

Kompozice

2009-11-18T19:22:00.005+01:00

Je to tu, Petřík se překonal, vyřešil technické peripetie a díky tomu můžete byt svědky mojí strastiplné cesty k jakémusi postoji ke kompozici. Cesta to bude velmi zajímavá, od totálního výstřelu absolutne mimo (neni tu) po téměř hudební kompozici :-)

(prvním záchytným bodem pro mě byl Piet Mondrian, to jak dělí plochu na jednotlivé tvary přísně simetrické a neuvěřitelné propracovaně a opravdu promylsene. To je velký rozdíl oprotiabsolutně neřeší nikdo z lidí co výlepovou plochu "obsluhují" přesto to má podobné znaky, jednak tvarosloví ale pak i barevnostné)

Tento krok sem opravdu rychle zavrhl v teto podobe :-)

Přistoupil jsem v další jakési posunovací etude k narovnání nebo spíš z racionalizování té kompozice vytvořené chaotickou kompozicí a zachoval barevnost :-) a začal pracovat s jakýmsi momentem nesouladu, chyby nebo nesrovnalosti.

Opuštění barevnosti a jakási radikálnost :-)

Porád jsem se držel předlohy v podobě plakátové plochy i s možností nejen chyby ale i oddělení jednotlivých ploch od sebe a jejich vymezení.

Finální postoj. Dopracoval jsem se k opravdu radikální pozici. Opustil jsem předlohu, vypustil veškerou barevnost až na černou bílou. Ale hříčka, kdy tvary pořád jsou viditelný překrývají se nepřekrývají? Vždyt je to jendolitá plocha! Ale nedá nám to podřídit se zvyku a tomu co vidíme, vymezenosti plochy. navíc odkaz na plakáty je pořád hmatatelná i v různých šířkách linek :-) až hudební, koukam se na to dost dlouho a fakt me to uklidnuje :-) ach ta skrytá poetika :-). Je to striktní modernistický a minimalistický a přitom vlastně vůbec není!

po dlouhe odmlce

2009-11-01T21:57:00.002+01:00

Jsem maximalni prušvihář, ale posledni dobou se dělo tolik věcí, že to asi ani nejde popsat, ale zkusím to. Přijde Pár článku, komentářů i hodnoceni, třeba o Chalupeckeho ceně, Armaturce nebo taky nové výstavě špálovky. a pár fotek :-) hlavně fotek a vrcholem bude moje kompoziční snaha. Na kterou se určitě těší nejvíc Terinka vid:-)
Zatímjenom taková ochutnávka v podobě tří fotek kdo přijde na to co ktera znamena :-)

RETRO!

2009-08-10T11:24:00.003+02:00

Vojenske tajemstvi tkví v potreni se naftou !:-)

Obývací pokoj

2009-08-09T00:32:00.004+02:00

Get Flash to see this player.

http://artycok.tv/lang/cs-cz/427/obyvaci-pokojthe-living-room/... jenom tak pro kompletaci nevim jak je to dobre zkouknutelny

Hadouken!

2009-07-27T10:58:00.002+02:00

Kapela, označená za objev lonského roku a jednu z nejprogresivnějších kapel současné britské scény (společně s o něco strašimi kolegy z Artic Monkeys a stejně starými Block party), jsem tu měl mít už dávno, ale dokopal jsem se k tomu až nyní. Tak začneme pohledem do historie.

Kapela má za sebou dvě desky (přesněji jednu vydanou pár singlů a jednu desku tesně před vydáním. Z té hráli pár songů na letošním RfP). Kapela se ale stala neřízenou ufo střelou hudební scény ještě v době kdy existovalo pouze demo a následnej singl nazvanej Mix tape. Pak přišla první deska - Music for an Accelerated Culture a EP Live from London.

Pocházejí z Leedsu v západním Yorkshire, ale momentálně žijí v Londýně. Upsaní jsou Atlantic records :-) a aktuální sestava je:

James Smith - vokál

Alice spooner - klávesy, syntetizéry

Daniel "Pilau" Rice - kytara, syntetyzéry, druhý hlas

Christopher Purcell - syntetizéry, basa, taky druhý hlas

Nick Rice - samply a bicí

Věřím

2009-07-26T11:14:00.000+02:00

Věřím ve tvé sny,věřím ve všechny ty dny kdy s tebou vstávám

věřím znova a zas i když všechno kolem nás uvadá,

obdivuji sousedy obnažuji záhady hudebních kouzel

zfanatyzovaní bez vědy,ty věci o kterých vyprávíš tak skromě,nemůžou být zlé ani pro mě,nemůžou být zlé

věřím že máš strach když umění mizí vprach ve jménu módy

Věřím však že čas uzdraví ty z nás co nevidí,věřím v megnolii v kapelovou manii,v lástromtýram,věřím že jsou ti co pochopí,tý věci o kterých vyprávíš tak skromě,nemůžou být zlé ani pro mě,nemůžou být zlé

tý věci o kterých vyprávíš tak skromě,nemůžou být zlé ani pro mě,nemůžou být zlé

Věřím ve tvé sny,věřím ve všechny ty dny kdy s tebou vstávám,věřím že mě znáš když se ráno usmíváš

věřím v ridiouhed a v krabičky cigaret,které máš rád

a s tím si v životě vystačím

tý věci o kterých vyprávíš tak skromě,nemůžou být zlé ani pro mě,nemůžou být zlé

nemůžou být zlé

The Ecstasy Of Saint Theresa

2009-07-26T10:55:00.001+02:00

Deník nemakačenka

2009-07-24T20:08:00.003+02:00

Co me fascinuje na kavárenském životě je asi taková ta poklidně plynoucí atmosféra prosycená kouřem a nezaměnitelnou vůní pražené kávy. Pravda, že ta kávová vůně je už i vzácnost. Nejsem staromilec a nemůžu chtít po obsluze aby dělala kafe jinak než na automatu. Je zážitek dívat se jak šlehačka v malinkatých proudech a vírech pomaloučku klesá ke dnu kde se začne promíchávat s whiskou v mojí irské kávě... Člověk si k tomu čte knížku a je mu blaze. Jak na těle tak v podbřišku i po duševní stránce(přeci jen intelektuálně roste). Ideálně v originálním znění nebo aspon cizím jazyce.

Miluju když jedu autobusem domu a svítí podvečerní slunce připravené zaběhnout schovat se za hory. Nejhezčí je ta část mezi Koštanama a újezdečkem. Sluníčko jen tak probleskává mezi stromy a všecko má takový nádech a syté barvy. Nutí vás to přemýšlet. O nevyrovnání se. Hledání a marnosti všeho. Jako scéna z filmu?

Počasí se asi rovnou zbláznilo a vypadá to, že se odmítá zbavit aprílového humoru... Chvilku je tak. Chvilku onak. Hlavně, že se pořád něco děje... Jak by řekl Iáček. má to ale i své nevýhody. člověk si vyjde do parku s tím, že udělá pár fotek, zrovna suprově svítí sluníčko, ale ono ehjle. Vylezete z baráku a začne se zatahovat, sluníčko nikde a o tom suprovém už vůbec nemůže být řeč. Slejvák až hrůza hned vzápětí. (A to j lépe nevyjadřovat se o mojí vlastní inteligenci protože při vehementní snaze donutit fotoaparát fotit jsem zjistil, že karta je doma v notebooku...)

Máme rádi zvířata !

2009-07-16T13:58:00.003+02:00

Zavři očka

2009-07-12T13:33:00.002+02:00

Zavři oči, svítá.
Tma utekla,
maličká povzdechla.
Zavři oči, svítá.
Maličká nepláče
potkal jsem kreslíře.
Zavři oči, svítá.
Zavři oči maličká,
kreslím beránka.
Zavři oči, svítá.
Bud mojím lampářem,
rozsvit. Bloudím.

Nějaká ta videa RfP

2009-07-09T20:30:00.002+02:00

Prohrabal jsem se youtube, našel jsem toho mraky, vybral to best a postnul to sem tem dvoum lidem co jeste jsou ochotny se koukat na stale stejny clanek pridany pred pul rokem:D

Rock for People

2009-07-07T20:52:00.002+02:00

Sluselo by se napsat nejaky dalsi clanek, pomerne dost to tu zanedbávám poslední dobou. Nu což, snad se blíská na lepší časy... O čem jiném přinést zprávu než o nejvetším hudebním počinu tohoto léta Rock for People s účastí 26,5 tisíce lidí? Všre začalo poměrně dlouhým, drahým a hlavně zajímavým přesunem, protože o zábavu se nám staral Machi, kterej si nechal prášky na svojí hyperaktivitu doma... po Ubytování kterému předcházel hodně drsnej transport z nádra k letišti jsme se vrhli do areálu. První den jsme se nejvíc tešili na hopsání s Hadouken! a Artic Monkeys. Ale i Xindl X se ukázal jako frajer když zvoral svojí nejznámější písničku a drze se přiznal .D Konečně to přišlo! Hadouken! se ukázali v plné síle, mládí a energie měli na rozdávání, byli i překvapení objemem publika a jeho náladou... prostě smeje na tom Myspace našli no... Artici taky nebyly špatný, ale něco tomu trošku chybělo hold no... Další den byl spíš odpočinkový. A stále v nás dozrávalo nadšení z The Inspector cluzo. Prostě nářez. S machim jsme četli v programu název a usoudili že to bude nějaká píčovina kor frantící. Velká chyba! pro důkaz videjko -
ještě jsem nepařil na skupinu která me pořád totálně fuckovala...
i Skapecka byly pecka a hodne brutalni pogo... ale poslední den byl ten den D. Britská udernická skvadra Placebo a Underworld. Bohužel obojí tak jako většina všeho s velice silnym nezájmem přítelkyně která do kotle nešla snad nikde. hmmmm. Placebo byla absoltuní extáze ale neco, nebo někdo tomu chyběl. Sakryš! nevadí Underworld byla mega práty s velkým P i M... Odjezd byl v duchu, kolik máme peněz a kolik máme stravenek...?????!!! a několika hodinévým čekáním na vlaky... člověk by nevěřil jak ho poteší teplé jídlo z opravdického talíře a ne jenom z tácku !:D

absolventka

2009-06-08T22:48:00.001+02:00

Vajíčka pro Paroubka!

2009-05-28T12:25:00.000+02:00

Dnešek

2009-04-20T10:34:00.004+02:00

Tak, dneska jsem přežil návrhy na hodnocení za práce na estetice... Při tom všem se u mojí prostorovky zmínila pani profesorka o tom co kdysi prohlásil Andy Warhol. Jednak vám sem hážu, to co se vztahovalo k prostorovce ale i pár dalších myšlenek.

První tedy k rybce Cilce:
Na Tokiu je nejkrásnější McDonald. Na Stockholmu je nejkrásnější McDonald. Na Florencii je nejkrásnější McDonald. Peking a Moskva ještě nic krásného nemají.

a ted pár dálšich:
Moje filosofie zní: Každý den je novým dnem. Nedělám si velké starosti s uměním nebo s životem. Myslím si, že válka a atomová bomba mě zneklidňují, to ano, ale člověk proti nim většinou nic nezmůže. / tohle si asi mělo přečíst hodně lidí když se pouštělo do prostorovek a všemožnejch globálních problémů.

To je neuvěřitelné, kolik lidí si do pokoje pověsí obraz elektrického křesla – zvlášť když barva obrazu ladí s barvou závěsu.

Byl to jeden z mnoha večerů, kdy jsem žádal tak deset patnáct lidí o náměty, až mi jedna má přítelkyně položila správnou otázku: „Co máš nejraději?“ A tak jsem začal malovat peníze.

Když to tak vezmu kolem a kolem zjištuju, že svět je pouze takový jaký si ho vysníme, to same platí o lidech :-) uvidímé jaký budeš mít kurz!

Depeche Mode - Wrong

2009-04-12T23:53:00.001+02:00

opravdu hard core klip od režiséra Patricka Daughterse....

Býk

2009-04-12T00:20:00.003+02:00

Znamení: zemské, chladné
Vládce znamení: Venuše
Povaha: melancholická
Šťastná léta: 27, 28, 31-45
Soulad se znamením: Štír, Kozoroh
Souvztažná barva: tmavě zelená
Souvztažný kov: měď
Podřízená část těla: oblast krku
Kámen znamení: achát, smaragd, malachnit, chryzokol, růženín, korál, avanturin
Šťastná čísla: 7, 49, 175, 1225
Šťastný den: středa
Šťastná květina: pomněnka
Duchovní ochránce: Hermes
Příjemná vůně: vrbina

Charakteristika: Lidé narození v tomto znamení jsou obdařeni velkou vytrvalostí a rozhodností, silnou vůlí a energií. Bývají přející a umělecky nadaní. Býci se na svět dívají převážně z praktického hlediska. Vytrvale a neúnavně sledují cíle, které si stanovili. Mají vřelý vztah k přírodě a velké pochopení pro umění. Obklopují se pěknými věcmi a rádi si užívají slastí života. Někdy se ale mohou zdát uzavření a málo přístupní. Býci většinou nespěchají a jsou opatrní. Uznají-li ale užitečnost nějaké věci, dokážou se plnou energií zasadit o její uskutečnění. Setrvávají na svých stanoviscích a nejsou rádi, když jim do toho někdo mluví. Přestože býci dovedou vychutnávat život plnými doušky, jsou při tom dobrosrdeční a snaží se pomáhat slabším. Sami dovedou ocenit láskyplné zacházení. Největším nebezpečím pro ně samé může být jejich svéhlavost. Neradi naslouchají varování a mohou na to doplatit.

Zdraví: Býci mívají silnou konstituci, jsou odolní, ale někdy odmítají pečovat o své zdraví. Příčinou jejich zdravotních potíží může být přílišná konzumace jídla a pití a nedostatek pohybu. Jejich nos, hrdlo a uši bývají citlivé k infekcím. Bolesti krku a ztuhlost krku může souviset s partnerskými či pracovními problémy.

Pracovní předpoklady: Býci vynikají v zaměstnáních, kde je třeba klidných, praktických schopností a rozhodnosti. Nejprve si udělají dokonalý přehled o situaci a potom začnou usilovně a vytrvale pracovat. Rádi pracují samostatně svým tempem a potřebují k tomu příjemné prostředí. Snaží se dosáhnout dokonalosti. Potřebují dobré finanční ohodnocení, aby uspokojili své náročné potřeby. Mohou pracovat v přírodě, v zemědělství nebo ve stavebnictví. Všude uplatňují cit pro harmonii. Často se živí i uměním.

Láska: Pro Býky je láska přirozená jako dýchání. Ženy Býci mají snášenlivou, mírnou povahu. Jsou příjemné, praktické a velice hezké. Partnery si vybírají pečlivě a s rozvahou. Jsou dobré hospodyňky, ale vyžadují materiální uspokojení. Muži Býci bývají dobří manželé. Jsou věrní, spolehliví, domáčtí a jsou rádi pány ve svém domě. Jsou velmi vášniví, i když toho často moc nenamluví. Někdy se pod klidným zevnějškem skrývá bouřlivý temperament. Dobří partneři pro Býka jsou Blíženci, Raci, Ryby, Panny, Berani, Kozorohové. Menší konflikty jsou možné se Lvy a Štíry. Nepříznivý je vztah s Vodnářem.

Když to tak čtu, je pro mě pár věcí potom u tebe záhadou ...

Rak

2009-04-12T00:20:00.001+02:00

Znamení: vodní
Vládce znamení: Měsíc
Povaha: flegmatická
Šťastná léta: 22-26, 31-42
Soulad se zanmením: Štír, Ryby
Souvztažná barva: stříbrná
Souvztažný kov: stříbro
Podřízená část těla: prsa, žaludek, játra, žlučník
Kámen znamení: jaspis, avanturín, korál, jadeit, karneol, diamant, chalcedon, adulár, opál, smaragd, perly
Šťastná čísla: 9, 81, 369, 3321
Šťastný den: pondělí
Šťastná květina: mák
Duchovní ochránce: Dionysos
Příjemná vůně: kosatec

Charakteristika: Krunýř Raka je pancířem, který ukrývá jemnost, nesmělost a psychickou i fyzickou citlivost lidí, kteří se v tomto znamení narodili. Tito lidé jsou převážně citově založeni a mají mimořádný smysl pro domov a rodinu. Jejich charakter je spíše zasněný, sentimentální, obdařený bohatou fantazií. Nejlépe se cítí a rozvíjejí v úzkém rodinném kruhu, domově a rodném kraji. Projevuje se u nich proměnlivost a neklid. Často mění své nálady i názory. Raci jsou ochotni se obětovat pro své bližní. Snaží se pomáhat jak nejlépe dovedou. Někdy mají sklon k pohodlnosti, která se může vyvinout až v úplnou lenost. Jsou chápaví a mají velmi dobrou paměť. Někdy bývají sobečtí k cizím lidem. Jejich vadou je neklid a netrpělivost. Mnohdy nedokáží počkat, až záležitost dozraje a zničí tak slibně započaté dílo.

Zdraví: Zdravotní stav Raků je podmíněn důkladným odpočinkem a spánkem. Je-li ohrožen jejich pocit bezpečí, mohou upadnout do deprese. Chmurnou náladou si mohou přivodit vážné zdravotní problémy. Nejčastěji se jedná o zažívací potíže. Žaludeční vředy velmi často souvisí s problémy v citovém životě. Pokud si dokážou udržet klid a optimismus, mohou se ve zdraví dožít vysokého věku.

Pracovní předpoklady: Raci vyžadují od zaměstnání pocit bezpečí a jistoty, proto dávají přednost pracovním poměrům se stálou pracovní dobou. Mají velký smysl pro odpovědnost, jsou důvěryhodní, spolehliví a usilovní v práci. Změnám se přizpůsobují, ale chvíli trvá, než si na ně zvyknou. Jsou ambiciózní a houževnatí. Povolání bývá často spojené s dětmi a rodinou. Jsou to učitelé, dětští lékaři, zdravotní sestry, pečovatelé. Uspějí i v uměleckých oborech díky své představivosti a fantazii. Bývají i dobrými kuchaři.

Láska: Raci jsou smyslné a láskyplné znamení. Jsou emocionální, nespokojí se s povrchními vztahy a sex považují za důkaz lásky. Jsou nejspokojenější, když mají stálého a spolehlivého partnera. Do jisté míry na něm bývají závislí. Raci mívají přirozený sklon k věrnosti. Velmi těžce prožívají případný rozvod. Ženy - Raci jsou ideální, věrné manželky, dobré hospodyně a matky. Své děti často milují více než manžela. Muži - Raci mají rádi dobrá jídla a sami umějí také vařit. Obvykle se žení později, protože neradi opouští otcovský dům a bývají fixovaní na svou matku. Raci se dobře snášejí se Lvem, Pannou, Štírem, Rybami a Býkem. Konflikty mohou mít s Váhami, Kozorohem a Beranem.

Váhy

2009-04-12T00:16:00.001+02:00

Znamení: vzdušné
Vládce znamení: Venuše
Povaha: sanquinická
Šťastná léta: 30-37
Soulad se znamením: Blíženci, Vodnář
Souvztažná barva: vodově zelená
Souvztažný kov: měď
Podřízená část těla: ledviny, močový měchýř
Kámen znamení: chryzokol, jadeit, růženín, korál, karneol, smaragd, turmalín, topas, smaragd
Šťastná čísla: 7, 49, 175, 1225
Šťastný den: středa
Šťastná květina: pomněnka
Duchovní ochránce: Athene
Příjemná vůně: vrbina

Charakteristika: Ve znamení Vah se většinou rodí milí a sympatičtí lidé, kteří podvědomě usilují o vnitřní i vnější harmonii. Tito lidé jsou převážně intelektuálně zaměření, s hlubokým citovým životem. Radují se z každého příjemně prožitého dne. Mají hluboký vztah k umění a dobré předpoklady pro vlastní uměleckou tvorbu. Milují šperky, vkusné oblečení, zábavu, hudbu a tanec. Mají vyvinutý smysl pro spravedlnost a jsou ochotni pomoci svým bližním. Jsou nakloněni poctivým kompromisům. Nebojí se střetů, ale raději volí klid a mír. V případě, že pohár přeteče stanovenou mez, mohou se ze své rovnováhy prudce "vychýlit". Jejich vadou může být nadměrná citlivost a sklon k netrpělivosti. Celková bezstarostnost může vést k lehkomyslnému nakládání s penězi. Váhy milují svobodu a nezávislost, ale nedokážou žít osaměle. Společnost a harmonické partnerství pro ně znamená velmi mnoho.

Zdraví: Lidé Váhy by si měli dopřávat dostatek odpočinku. Citlivě reagují na tělesnou i psychickou nerovnováhu a špatně snášejí stres a disharmonii. Když onemocní, potřebují hodně odpočinku, klid a povzbuzující slova. Měli by si dát větší pozor na konzumaci alkoholu než jiní. K nejcitlivějším místům patří ledviny a bederní oblast. Potíže s ledvinami mohou souviset s problémy v partnerském životě.

Pracovní předpoklady: Pracovní prostředí Vah musí být upravené, klidné a příjemné. Musí se cítit dobře i mezi spolupracovníky. Váhy by se měly vyhnout zaměstnáním, která jsou vystavena přílišnému napětí a stresu. Realisticky odhadují své možnosti, proto si nekladou přehnané cíle. Instinktivně vědí, že potřebují táhnout za jeden provaz, aby byly úspěšným týmem. Některé příležitosti jim mohou uniknout pro jejich obtížné a dlouhé rozhodování. Uplatní se jako výtvarníci, aranžéři, kadeřníci. Dosahují úspěchů v uměleckém světě. Smysl pro spravedlnost uplatní jako politici, právníci, notáři a diplomaté.

Láska: Váhy jsou kouzelné a půvabné. Snadno se zamilují na první pohled. Jejich láska však může mít krátké trvání. Bytostně touží po partnerské rovnosti. Jsou šťastné, když partneři oceňují jejich city. Ženy - Váhy v sobě mají hodně ženskosti. Jsou dobré matky, ale nemívají v oblibě některé domácí práce. Od svých partnerů vyžadují pozornost, lichotky a květiny. Muži bývají vynalézaví v lásce. Jsou taktní a elegantní. Bývají dobrými manželi, i když občas nedokáží říci "ne" jiné ženě, která se jim líbí. Váhy se dobře snášejí se Střelcem, Vodnářem, Blíženci, Lvem a Pannou. Nemají rády Kozorohy a Berany.

Panna

2009-04-12T00:13:00.000+02:00

Znamení: zemské
Vládce znamení: Merkur
Povaha: melancholická
Šťastná léta: 21-27, 60-64
Soulad se znamením: Býk, Kozoroh
Souvztažná barva: pestrá
Souvztažný kov: rtuť
Podřízená část těla: střeva, slezina,slinivka břišní
Kámen znamení: jantar, tygří oko, citrín, karneol, jaspis, safír, lazurit, beryl, sardonyc
Šťastná čísla: 8, 64, 260, 2080
Šťastný den: úterý
Šťastná květina: bez
Duchovní ochránce: Artemis
Příjemná vůně: jalovec

Charakteristika: Lidé narození ve znamení Panny jsou praktičtí, rozvážní a v životě se snaží řídit zkušenostmi, a to nejen vlastními. Panny bývají racionální a kritické. Milují pořádek a přesnost a patří k největším nepřátelům zmatku, chaosu a ledabylosti. Jsou mnohostranně nadané. Snaží se postupovat maximálně prakticky. Dovedou rychle rozeznat, co je dobré a špatné, potřebné a nepotřebné. Rychle také postřehnou každou chybu. V jejich myšlení převládá analytický přístup. Zabývají se různými maličkostmi a podrobnostmi, takže se snadno stane, že ztratí celkový přehled o určitém dění a unikají jim souvislosti a celkový smysl. Lidé narození ve znamení Panny projevují zájem o podrobnosti a tajemství ze života druhých. Není to ani ze soucitu ani ze snahy tyto informace zneužít, ale z neukojitelné zvědavosti. Panny mohou působit skromným dojmem. Ve skutečnosti však mají samy o sobě to nejvyšší mínění. K největším chybám těchto lidí patří sobeckost, cynismus a také nerozhodnost.

Zdraví: Panny mívají dobré zdraví, především proto, že samy o sebe úzkostlivě pečují a věnují značnou pozornost zdravému životnímu stylu. Jejich představivost však často vyvolává zbytečný strach z nehod a nemocí. Někdy předstírají nemoc nebo skutečně onemocní v případě, že se chtějí vyhnout nějakým nepříjemnostem. K nejcitlivějším místům patří nervová soustava a střeva. Léčebným prostředkem bývá pobyt v přírodě.

Pracovní předpoklady: Lidé ve znamení Panny jsou velmi efektivní, pečliví a svědomití pracovníci, kteří zvládnou i nejnáročnější úkoly. Jsou dobří v logice, důslednosti a disciplíně. Potřebují najít práci, která by jim dávala pocit důležitosti a užitečnosti. Pro jejich motivaci a výkonnost je důležitý pocit, že práce je užitečná a významná, i když jsou pouze malou součástí pracovního kolektivu. Skvěle se uplatní v oboru finančnictví, jsou dobrými účetními, analytiky, statistiky, ale také právníky, učiteli nebo konstruktéry. Svou přesnost mohou uplatnit jako optici či hodináři.

Láska: Panny mívají dvojí tvář a skrývají v sobě mnoho protikladů. Na jedné straně jsou chladné, na druhé straně však velmi citlivé a vnímavé. Při výběru partnera jsou velmi opatrné a náročné. Proto někdy zůstávají osamělé. Ve skrytu duše touží po upřímném, čistém a ryzím vztahu, ale bojí se hlubokých citů a neumějí je vyjádřit. Ženy bývají spolehlivé a vtipné manželky. Muži se dobře starají o své zdraví i o pořádek v domácnosti. Panny hledají partnera, kterého by si mohly vážit. Jsou šťastné s Váhami, Kozorohem, Štírem, Býkem, Rakem a Lvem. Hůře se snesou se Střelcem, Rybami a Blíženci.

one way

2009-04-11T23:01:00.002+02:00

jedna cesta, jeden cíl, prostředek větvící se na miliony možností a šancí, které jsme neuskutečnili nebo zahodili. Známe své šance, ale kdo prozradí jistý výsledek? Existuje? Mám cíl, ale nevím co sním.

Pak máš víc než já...

Move

2009-04-11T21:12:00.002+02:00

Inzerce

2009-04-05T21:43:00.001+02:00

Amerika je drásavý, ale pořád nejlepší spojenec - idnes.cz

2009-04-04T09:08:00.001+02:00

Panovačné, ďábelské, nad světem vládychtivé, nadřazeně se chovající. Takové jsou podle jedněch USA. Inspirativní, tvůrčí, odpovědná, bezpečnost ostatních chránící. Taková je podle jiných Amerika.
Nikdo lepší než Amerika se nám zatím nenabízí. Před Bushem i po něm. Před Obamou i po něm.foto: Reuters

Nikdo lepší než Amerika se nám zatím nenabízí. Před Bushem i po něm. Před Obamou i po něm.

Jaké dnešní Spojené státy jsou? Je to země, kterou máme na vlně módního antiamerikanismu zatratit? Nebo je to výborný spojenec?

Rozhlédněte se kolem. A nemyslete na to, zda právě sedí v Bílém domě George W. Bush, či Barack Obama. Myslete na budoucnost.

Je spojencem EU? Jistě. Ale před případným vojenským nebezpečím (to se vyloučit nedá) nás neochrání. Nemá jak. Zárukou naší bezpečnosti je NATO. To se zase neobejde bez americké síly. Hlavní spojenec se proto pořád nachází za Atlantikem.

I když někdy skutečně lze mít pocit, že se chová jako Belzebub.

USA dnes vyvolávají ve světě erupci kritických postojů i nálad. Mnozí křičí, že za to může "válečník" George W. Bush. A že jeho nástupce Barack Obama to vyřeší a uklidní.

Omyl. Politika Spojených států se nikdy v historii rychle neměnila. Je to jen zbožné přání.

Proto zůstanou USA jedním z nejsilnějších a nejlepších spojenců České republiky i nadále. Pokud my sami budeme chtít. Vězení na Guantánamu (jakkoli kontroverzní) či válka v Iráku (jakkoli špatně provedená) budou naštěstí po čase zapomenuty a řešit se začne opět pouze to, co je pro nás i pro Američany z hlediska národních zájmů důležité.

A co to je?

Zajištění bezpečnosti demokratických zemí celého euroatlantického prostoru. To bez NATO a úzké spolupráce zemí Evropské unie a Ameriky nepůjde. A musí se na něm podílet všichni.

Posilování obchodní spolupráce oproštěné od regulací, omezení a protekcionismu. Bohužel vtomto směru si obě strany Atlantiku vždy nepočínají právě prozíravě.

Vymezování se proti zemím, které se rozhodly či rozhodnou destruovat Západ a postupně rozrušovat jeho civilizační kořeny. To není žádné sci-fi, ale realita současnosti. Se státy, jako je Rusko, Írán, Pákistán, Severní Korea a mnoho dalších, se určitě má jednat, ale v případě potřeby je na řadě silové řešení.

Jasné vymezování je nutné i proti skupinám a lidem, kteří nejsou ochotni tolerovat naše západní zvyklosti, ale sami přitom vehementně žádají, aby Západ toleroval všechno jim.

Politolog Zbigniew Brzezinski, po desetiletí šedá eminence americké zahraniční politiky, vjedné ze svých knih napsal, že pokud chce být některá země supervelmocí, tak musí kromě vojenské síly a splnění dalších podmínek "exportovat" do světa myšlenky, které budou pro ostatní přitažlivé.

Jistě, USA neexportují pouze myšlenky a ideje, se kterými se lze ztotožnit, ale jejich zásady demokratické společnosti a lidské svobody jsou to nejlepší a nejinspirativnější, co lze přebírat.

Mnoho Čechů začalo nepochopitelně tvrdit, že spojence lze poměrně jednoduše hledat mimo euroatlantický civilizační prostor. Je to nebezpečná chiméra.

Jaké pro nás přijatelné ideje a myšlenky "vyzařuje" například Čína či Rusko? Téměř žádné. A jaké islámský svět? Většinou nepochopitelné a často nepřijatelné. Určitě můžeme mít dobré vztahy s Moskvou a Pekingem, ale to je něco naprosto jiného, než abychom mohli tyto státy někdy pasovat do významné role spojenců.

Navíc se nacházíme v období, kdy je stále jasnější, že končí dominance Ameriky a ani Evropské unii se nepodaří získat rozhodující celosvětový vliv. Vztahy ve světě se budou rozvíjet pod daleko větším tlakem Číny, Indie i některých dalších zemí. Malé a menší státy "přežijí" jen ve společenství s velkými a silnými. Na výběr nám opět zůstávají jen EU a USA.

Ale pak to dělejme pragmaticky a jasně. Vyhněme se francouzskému tajtrlíkování, řeckému levicovému antiamerikanismu či španělskému chladu. Nic z toho není pro nás výhodné.

Přiznejme si, že jako malá země si příliš nemůžeme vyskakovat a nezbývá než se přiklonit v případě spojenectví k těm, u kterých je největší předpoklad, že nás někdy opět nezradí a že vůbec mají sílu ve prospěch nás něco udělat. Ale nemá se to dělat v předklonu a nemáme souhlasit se vším, co přítel říká.

Nikdo lepší než Amerika se nám z tohoto pohledu zatím nenabízí. Před Bushem i po něm. Před Obamou i po něm.

Pavel Mrkus

2009-03-31T16:37:00.002+02:00

je to sice v šílené kvalitě, ale lepší jsem momentálně nenašel. Takže Pár videí o práci mého budoucího profesora :-)

Andy Warhol

2009-03-30T12:31:00.003+02:00

Filmové dílo Andy Warhola je někdy neprávem vnímáno jen jako doplněk jeho obrazů. Nejčastěji promítané filmy jako Dracula nebo Flesh pocházejí až z přelomu šedesátých a sedmdesátých let a lví podíl na nich měli spolupracovníci z newyorské Factory. Andy Warhol přitom s filmovou kamerou experimentoval již od roku 1963 a jeho tehdejší pokusy s mechanickým záznamem obrazu hrají v celku jeho práce klíčovou roli. Filmová kamera se pro Warhola stala pomocníkem, pomocí kterého zachycoval objekty svého voyeurismu. Právě v tomto období vznikly Warholovy nejradikálnější filmové opusy, mezi než patří i legendární, ale málokdy promítaný mnohahodinový záběr na mrakodrap Empire State Building. Výstava Andy Warhol: Motion Pictures poprvé v České republice představuje rané Warholovy filmy, ve kterých hraje hlavní roli fascinace záznamem času. Jde o filmy jako Spánek (Sleep) z roku 1963, na kterém mnoho hodin pozorujeme spícího muže, či série Kamerových zkoušek (Screen Tests) z let 1964-1966, ve které v několikaminutových filmech frontálně zachytil obličeje svých přátel (Dennis Hopper, Walter Burn, Piero Heliczer, James Rosenquist) a anonymních návštěvníků jeho ateliéru. Výstava je uskutečnitelná díky převodu filmového materiálu do DVD formátu. Tato technologie umožňuje Warholovy filmy vnímat jako skutečné „oživlé obrazy“ v galerii.

Filmy na výstavě

Andy Warhol: Screen Tests / Kamerové zkoušky

16mm film převedený do digitální podoby (DVD), černobílý, němý, délka jednoho filmu 4 minuty při rychlosti 16 políček za sekundu

Tento soubor obsahuje:
Screen Test: Dennis Hopper (1964)
Screen Test: Edie Sedgwick (1965)
Screen Test: Susan Sontag (1964)
Screen Test: Salvador Dali (1966)
Screen Test: James Rosenquist (1964)
Screen Test: Lou Reed (Coke) (1966)

Selections from THE THIRTEEN MOST BEAUTIFUL BOYS
(Výběr ze Třinácti nejkrásnějších hochů)
16mm film převedený do digitální podoby (DVD), černobílý, němý, délka jednoho filmu 4 minuty při rychlosti 16 políček za sekundu

Tento soubor obsahuje:
Screen Test: Freddy Herko (1964)
Screen Test: Rufus Collins (1964)
Screen Test: Richard Markowitz (1964)

Selections of ANDY WARHOL‘S MOST BEAUTIFUL WOMEN, 1964–65
(Výběr z nejkrásnějších žen Andyho Warhola)
16mm film převedený do digitální podoby (DVD), černobílý, němý, 16 minut při rychlosti 16 políček za sekundu

Tento soubor obsahuje:
Screen Test: Jane Holzer (1964)
Screen Test: Ann Buchanan (1964)
Screen Test: Ivy Nicholson (1964)

Silent films / Němé filmy, 16 mm film

Sleep / Spánek. 1963
16mm film převedený do digitální podoby (DVD), černobílý, němý, původní projekční doba 5 hodin 21 minut; zkrácená verze 42 minut při rychlosti 16 políček za sekundu. Účinkuje John Giorno.
Šestihodinový film Spánek ukazuje básníka Johna Giorna v různých pozicích při spánku. Warhol protáhl "děj", natočený na stostopové filmové kotouče, tak, že jednotlivé segmenty filmu zkopíroval do smyček. Výsledný obraz je zamrzlý filmový snímek, promítaný rychlostí šestnácti políček za sekundu.

Haircut (No. 1) / Účes (č. 1). 1963
16mm film převedený do digitální podoby (DVD), černobílý, němý, 27 minut při rychlosti 16 políček za sekundu. Účinkují John Daley, Freddy Herko, Billy Name, James Waring.
Raný Warholův experiment: bylo natočeno šest stostopových kotoučů filmu ze šesti různých pozic kamery. Dramatické osvětlení, které přispívá k homoerotické atmosféře, navrhl Billy Name, překrývající se obrazy a zrnitá struktura dodávají filmu hloubku a hutnost, charakteristické pro určitý typ portrétních filmů.

Kiss / Polibek. 1963
16mm film převedený do digitální podoby (DVD), černobílý, němý, 54 minut při rychlosti 16 políček za sekundu.
Tento film byl původně promítán jako seriál. Ukazuje detailní záběry francouzského polibku různých párů, každá sekvence zabírá jeden kotouč filmu. Ve filmu vystupují staří známí z Továrny, jako Naomi Levine, Gerard Malanga, "Baby" Jane Holzer a John Palmer, dále umělec Marisol, kritik Pierre Restany a básník Ed Sanders.

Blow Job. 1964
16mm film převedený do digitální podoby (DVD), černobílý, němý, 41 minut při rychlosti 16 políček za sekundu.
Hledáček voyeuristické kamery je zaostřen na detail tváře mladého muže, jinak vidíme jen límeček jeho bundy. Hlava je stále zarámovaná v záběru, hemoerotický výraz mladíkova obličeje vyjadřuje pozvolný vzestup a pokles jeho emocí. Sexuální aktivita, jakou naznačuje název filmu, se odehrává - pokud vůbec - mimo obraz a je ponechána imaginaci diváka. Film je reinterpretací principu sovětské filmové teorie, tzv. Kulešovova efektu, podle nějž záběry získávají rozdílný význam podle toho, vedle jakých jiných záběrů se ocitají. Zde "význam" nezávisí na juxtapozici záběrů, ale sugestivnosti názvu filmu.

Eat /Jídlo. 1964
16mm film převedený do digitální podoby (DVD), černobílý, němý, 39 minut při rychlosti 16 políček za sekundu. Účinkuje Robert Indiana.
Ve filmu Jídlo vidíme umělce Roberta Indianu, jak pomalu jí houbu. V tomto filmu hraje důležitou roli čas: jednoduchý děj se opakuje a je zpomalený, zkopírovaný do smyček, takže výsledkem je zamrzlý filmový snímek, promítaný rychlostí šestnácti políček za sekundu. Sekvence je sestříhaná tak, aby neodpovídala souslednosti děje a Indiana svůj zákusek nikdy nedojí.

Empire. 1964
16mm film převedený do digitální podoby (DVD), černobílý, němý, původní projekční doba 8 hodin 5 minut; zkrácená verze 48 minut při rychlosti 16 políček za sekundu.
Výňatek z osmihodinového filmu, který tvoří jediný záběr Empire State Building, natočen v noci na 2. června 1964 z 41. patra budovy vydavatelství Time-Life. Ve Warholově filmové tvorbě je děj rozostřen novým pojetím filmového času, jímž je "reálný čas" jako neustálá přítomnost. Stostopové kotouče filmu, které vždy tvoří jeden záběr, lze přirovnat ke Warholovým cyklům sítotisků v tom, že mají stejně nepřesné okraje a přiznávají otevřeně proces vzniku i materiál. Každý kotouč filmu je samostatný úsek času, oddělený záblesky světla na začátku i na konci. Tato dialektika kamery a času dospívá v Empire ke svému vyvrcholení.

Henry Geldzahler. 1964
16mm film převedený do digitální podoby (DVD), černobílý, němý, 99 minut při rychlosti 16 políček za sekundu. Účinkuje Henry Geldzahler.
Americký kurátor a propagátor Warhola pokuřuje mohutný doutník. Zpomalená rychlost už tak minimálního děje nechává vyniknout textury a jemné nuance filmového záznamu lidské tváře. Toto dílo se vyrovná Warholovým portrétům na plátně co do hloubky využití možností média a schopnosti vystihnout a zdůraznit osobité rysy portrétovaného.

za svojí osobu můžu říct snad jen to, že je to opradu pecka a byl jsem nadšenej!! Sice byl problém se do Rudolfina vůbec dostat, protože kdy jindy tam budu chtít, než když se běží půlmaraton a hlavně Cíl a Start je na palachovo náměstí! Po výletu téměř až k Intercontinentalu se však dílo povedlo a po DOX následoval i filmově obrazový záitek z Andyho!

blaznu neni nikdy dost

2009-03-30T10:31:00.001+02:00

DOX - Markus Heumer, Šlapetová - Rittstein

2009-03-28T20:12:00.006+01:00

common

2009-03-26T20:48:00.003+01:00

Akryl a tužka A2

Look at me! I'm lovely (ideální by byl rozměr 150*200 cm ale kdo mi to zaplatí žejo!)

Space

2009-03-26T18:15:00.002+01:00

Myslis ze to umis na lyžích?

2009-03-22T11:07:00.001+01:00

Tak tihle kluci na tomhle videu te z tohohle velikýho omylu hodně rychle vyvedou!

maturitni prace

2009-03-17T16:26:00.001+01:00

Nejobtížnější částí celého procesu vytvoření sociální kampaně, která je úkolem maturitní práce asi bývá přetavení naší představy o formě na skutečnou formu. Přesun z konceptu k reálnému výtvoru. Neplatí zde zákony konceptualistů, samotný proces je důležitý, ale musí být doložen finálním výsledkem. Překvapivě nebyl tento proces nejnáročnější. Složitější bylo rozhodnout se nejen jak pojmout kampaň, ale předtím nutnost vybrat téma. A tam ležel kámen úrazu všeho. Nápadů bylo spousty… První mě zaujal projekt Nadace Vodafone pod názvem rok jinak, kde se jednalo o možnost práce ve zvolené neziskové organizaci, přičemž nadace platila člověku plat stejně, jako by byl stále v předchozí práci a to vše po jeden rok. Další nápad byl kampaň pro Bílý kruh bezpečí, kde by kampaň byla zaměřená na problém týrání mužů. Další možností bylo upozornění na bezdomovce. Nakonec to ale vyhrál námět docela klasický, bezpečnost na silnicích. Takové poměrně „vznešené“ téma. Proč zrovna tohle? Nejspíš kvůli spotu z kampaně nemyslíš – zaplatíš s názvem Blázinec. Nemyslíš – zaplatíš, se mi líbí z mnoha důvodů, jedním je i to, že v podstatě beze strachu a natvrdo ukazuje možná až přehnaně tvrdou realitu, bez rukaviček. To je to, co se mi na nich líbí. Odvaha, užití kýče, který je sice vydírající a straší, ale nevzbuzuje v nás pocit vinny za to, že jsme se narodily v „bohaté“ části světa, ale pouze chce, abychom dodržovali to, co už beztak máme dodržovat a navíc nás to samotné chrání. Abychom byly alespoň o něco málo zodpovědnější a chránili tak sebe ale i své okolí. A pak je omluvitelná tvrdá realita bez zjemnění, i útok na city, protože pokud lidi nevystrašíte až téměř do paranoie, nic, ale vůbec nic je nedonutí něco změnit nebo něco dělat.
Nechtěl jsem používat stejný možná až moc za vlasy přitažený a názorný způsob. Protože i stejné téma se dá udělat na spousty způsobů a často je hravější způsob. Metafora je rafinovanější. Není tak přímočaře vydíravý, nesklidí kritiku za brutalitu, přehnanost, ani se nedostane do konfliktu s kodexem reklamy nebo morálkou, ale zároveň splní svůj účel. V tomto případě donutí lidi zamyslet se nad tím, co dělají. Ano použije k tomu útok na naše vnitřní ochranitelské pudy, svým způsobem je to až zvrácené zneužití. Ale nikdo vás v této reklamě neoslovuje aby jste poslali DMS za třicet korun, přispěli na konto Míša a podobně. Pouze chce dodržování a chránění vás samotných a aby jste dodržovali to, co ostatně dodržovat máte. Hlavní plakát je jasně čitelný a podle slov kamarádky až hnusně mrazivý. V inzerci jako takové jsem použil Formy příběhu. Ten se odehrává na dvou oddělených inzercích, jež jsou publikovány za sebou. Utváří obraz reality jejího možného dopadu.

architketura - seminárka - co Vy na to ?

2009-03-17T16:24:00.001+01:00

Funkčnost a organický tvar, tolik preferovaný v současné architektuře. To je hlavní motto celé stavby. Vyvarování se odkazům na uživatele stavby, ale zároveň zohlednění jejich potřeb v maximální míře. Je jakýsi podtitulek.
Tvar kluziště bude dvojí. První, velký okruh bude do tvaru osmy. Druhý menší bude mít pro změnu tvar kruhu. To všechno proto, aby se dosáhlo co nejlepšího souznění mezi přirozenými pohyby vážky za letu a možností stejného pohybu i při užívání si bruslení, aby to zkrátka nebylo vážkám proti srsti. A takto odpovídala nejoblíbenějším a masivně se rozšiřujícím sportovním disciplínám vážkového rychlobruslařství ve kterém jsou naši reprezentanti počítáni mezi světovou špičku. Ale zároveň umožňovala pořádání závodů ve starších klasických disciplínách.
Další z velmi důležitých prvků celé stavby je bezesporu prostor pro diváky. Ten je koncipován nejen jako tribuna po obvodu velké dráhy ale každá z vážek má možnost se proletět ke stropu a nerušeně pozorovat celé dění na dráze ze sobě milé pozice, tedy shora.
Zbylé zázemí stadionu, šatny, konferenční sál, posilovna, občerstvení, chladící zařízení pro dráhu je umístěno v podzemní části haly. Bary jsou volené kontrastní, měkké a spíše teplého nebo neutrálního ladění to včetně měkkých materiálů příjemných na dotyk s hojným využitím chromových prvků v detailech: Kliky, zábradlí, stoly a jiné vybavení. Proto, je venkovní část pokryta černou barvou s lesklým povrchem, ve kterém se odráží okolní terén. Celé ploše střechy, která je svedena až k zemi, dominuje prohloubený prostor s obřím oknem, které je z polopropustného materiálu, tudíž jeho průhlednost je patrná pouze z vnitřní části. Díky použití nejmodernějších materiálů je možno korigovat objem světla jím propouštěný a zároveň pohlcuje veškerou sluneční energii, kterou lze využívat dále k vytápění prostor mimo ledové plochy
Vnitřek je pak vyveden ve světle fialové, oranžové a červené. Nábytek je látkový, měkký stěny jsou potažené stejným materiálem a barvou pro sjednocení prostoru a vytvoření dojmu domáckosti, harmonie a klidu před samotným zážitkem popřípadě výkonem. Hlavní vchody jsou dva. Jeden na jižní a druhý na severní straně budovy usnadní to pohyb diváků nejen dovnitř ale i ven jak při začátku, konci tak i při evakuaci. Souměrnost je ostatně jedním z prvků celé budovy.

Freeride

2009-03-02T12:06:00.001+01:00

Maximální pecka a můj sen. Kdo si jde zajezdit semnou ? :-)

2009-02-21T12:40:00.002+01:00

Ediční poznámka autora :-)

Jelikož se tu dlouho neobjevoval žádný přízpěvek.... ještě nějakou dobu nebudeme zbytečně překračovat hranice dobrého vkusu a tuto tradici :-) Ale již se to vše blíží k závěru :-D

Má pedofil právo blogovat?

2009-02-07T11:19:00.000+01:00

Mezi blogy iDNES.cz se před pár dny objevil blog mladého pedofila. Píše o sobě, o pedofilii z odborného hlediska, o předsudcích a o společnosti. Strhla se bouřlivá diskuse. Má vůbec takový člověk morální právo psát své názory ve veřejném prostoru? Co si myslíte vy?

Má pedofil morální právo psát své názory ve veřejném prostoru?
"Musím se skrývat. Když jdu do hospody s bývalými spolužáky, s kamarády, musím se přetvařovat. Nemůžu otevřeně mluvit se svými rodiči, to je velmi nepříjemné. Musím předstírat, že jsem normální. Jinak by mě lidé odsoudili," říká sympatický mladík student vysoké školy. A pedofil.

Založil si blog na iDNES.cz pod pseudonymem František Flarnytryl. Chce tak prý "trošku změnit veřejné mínění". (Redaktorka zná jeho skutečnou identitu,ale z pochopitelných důvodů ji nezveřejňujeme.)

Diskutérka: Žádám vás, ten blog zrušte
Hned poté, co bloger František zveřejnil svůj první článek, se rozpoutala diskuse. Někteří čtenáři žádají redakci, aby blog zrušila. Podle nich pedofil nemá morální právo na vyjádření ve veřejném prostoru.

Jana Lúčanová Pedofilní autor je nemocný a je jen jediný způsob, jak nám a sobě dokázat, že si svou nemoc uvědomuje, že se začne léčit. Výplody o upřímné lásce jsou bláboly. Věřím, že takto sebe vnímá spousta zločinců, úchylů. I poté, co ze samé lásky zabili objekt svého zájmu.

Zuzana Kulhánková Dokud redakce neodstraní články pedofila a nezaváže se dále podobné články nepublikovat, nebudu sem dál přispívat.

Pisatelka 1 Znovu vás proto žádám, tento blog zrušte, je to precedens a tím, že pedofilům dáváte prostor v médiích, společnost jaksi chlácholíte, že se vlastně tak moc nic neděje a že je to vlastně tak nějak ještě v normě... Ale to není pravda. A až něco udělá, tak o tom taky napíše? Nejsem prudérní a nevadí mi, když se v blozích píše o sexu. Ale toto je příliš! Platí snad ještě pro váš blog nějaká pravidla?

Pisatelka 2 Jsem velice znepokojena obsahem článku blogera Flarnytryla. Věřím, že je potřeba najít, kdo jsou rodiče Terezky a upozornit je. Můžete pomoct? Nežádám Vás o cenzurování článku, žádám vás o pomoc nevinným dětem.

iDNES.CZ: Jde o svobodnou diskusi

Proč redakce iDNES.cz blog přes výhrady mnoha čtenářů povolila? Proč si myslíme, že nárok blogovat má i pedofil?

"Blogy na iDNES.cz jsou prostorem pro svobodnou osobní prezentaci kohokoli, kdo je schopen respektovat daná pravidla," říká správce blogů iDNES.cz Jan Dvořák.

"Je-li člověk, který o sobě říká, že je pedofilní, ochoten a schopen tato pravidla vzít za svoje a řídit se jimi, nevidím důvod, proč by právě on blogovat na iDNES.cz nemohl, stejně tak jako kdokoli jiný."

"Povolením tohoto blogu nevyjadřujeme postoj ani vůči blogerovi ani vůči pedofilii, to nám nepřísluší. Ale chceme dávat prostor ke svobodné diskusi, a do toho se nám Flarnytrylův blog vejde, stejně tak jako blogy lidí, kteří s ním nebo s námi nesouhlasí."

Pedofil: Suďte mě podle mých činů

Pedofil František pro existenci svého blogu argumentuje především osobní potřebou dokázat veřejnosti, že pedofil automaticky není zločinec.

"Přál bych si, aby k nám společnost nebyla nespravedlivá. Nejsme zločinci. Nemůžu dát ruku do ohně za všechny, ale naprostá většina z nás není," říká František. Až na výjimky podle něj pedofilové nic zlého nedělají. Jen mají, řekněme, trochu zvláštní touhy, na rozdíl od "normálních" lidí.

"Přál bych si, aby mě společnost soudila na základě mých činů, nikoliv na základě mé sexuální preference."

"Po pubertě jsem zažíval několik let hodně zlé období. Hodně špatně jsem se s tím srovnával. Moje sexuální představy a touhy se neslučovaly s běžnými představami a touhami mých vrstevníků. Líbily se mi holky od šesti do dvanácti let, nikoliv moje spolužačky. Tušil jsem, že se mnou něco není ´v pořádku´," vzpomíná František.

"Ale slýchal jsem jen, že pedofilové zneužívají a znásilňují a zabíjejí děti... A já jsem jeden z nich?! Ve světě jsou známy případy sebevražd dospívajících pedofilů. Není se co divit, je to opravdu hodně kruté. Já jsem až takhle nepřemýšlel, ale trápení to bylo veliké," dodává.

SEXUOLOGOVÉ: JEN JEDEN Z DESETI PŘÍPADŮ ZNEUŽITÍ DÍTĚTE SPÁCHÁ PEDOFIL

Podle statistik případů zneužívání dětí je jen (dá-li se říct "jen") jeden z deseti pachatelů pedofil.

Mnohem častěji jsou to lidé (v drtivě většině muži), u nichž se diagnóza pedofilie nepotvrdí. Bývají to muži z nejbližšího okolí, kterým dítě často bezmezně důvěřuje: otcové, nevlastní otcové, strýcové, partneři matek.

"Nemají žádnou diagnózu. Jsou defektní – ne sexuálně, ale osobnostně, sociálně,“ vysvětlil před časem v MF DNES sexuolog Petr Weiss. "Jsou to osobnosti nezdrženlivé, agresivní, egocentrické, které dítě využijí jako snadněji dostupný sexuální objekt."

Weissův kolega Antonín Brzek dodává, že naopak u pedofilů je riziko, že něco provedou, minimální. "Selhání je lidské. Ale pokud je to čistý pedofil, nikoliv pedofilní sadista, tak určitě nenapáchá žádnou velkou škodu: nepůjde přes odpor dítěte, nechce mu ublížit," vysvětlil Brzek.

František miluje Terezku. Zná ji od šesti let. Několik let už spolu kamarádí. "Je to dcerka našich sousedů. Od té doby, co ji znám, se tak netrápím, protože ona mi dokáže vždycky zvednout náladu a udělat radost," rozjasní se mu tvář.

"Běžné kontakty s Terezkou mě nevzrušují"
Dušuje se, že jí nikdy neublížil, nikdy její blízkosti nezneužil. "Její rodiče mě dlouho znají a naprosto mi důvěřují. Hraju s ní hry, lezeme po stromech, chodíme ven... Nejdřív jsem s ní byl jen rodičům na očích. Když viděli, jak mě má ráda, že je se mnou veselá, tak se přestali bát a nechávají mě s ní samotnou," dodává.

Při hře a běžném kontaktu se ale nedají vyloučit doteky. "Někdy mě sama od sebe obejme, sedne si mi na klín, ale mě tyhle kontakty nevzrušují. Jsem rád v její blízkosti a jsem rád, když je šťastná."

"Procento násilníků je všude stejné"
Jak ale zvládá sexuální touhu? "I normálnímu dospělému heterosexuálnímu člověku se může stát, že se zamiluje do někoho, kdo buď jeho lásku neopětuje, nebo je zadaný, kdo s ním nechce nebo nemůže spát...," říká. "A taky toho druhého kvůli tomu neznásilní, neublíží mu. Až na výjimky. Ale zlých lidí, násilníků, je stejné procento mezi běžnou populací i mezi pedofily. Běžný člověk se dovede ovládnout a nechce za každou cenu to, co nemůže mít."
"Někteří diskutéři na blogu mi radí, abych se od Terezky úplně izoloval. Ale proč? Ona mou přítomnost vyhledává, volá mi, její rodiče vidí, že je jí se mnou dobře, že je veselá a nic zlého se jí neděje. Jak bych jí vysvětlil, že už se neuvidíme? Věřím, že pro ni by bylo trauma, kdybych se od ní najednou odříznul," říká František.

E.T

2009-01-15T09:39:00.002+01:00

Amy McDonald

2009-01-04T15:25:00.001+01:00

Duchcov... Bronx?

2009-01-03T21:07:00.003+01:00

Nádraží Duchcov

2008-12-24T13:28:00.001+01:00

Vesele vanoce!!!

2008-12-23T22:08:00.001+01:00

Vánoce

2008-12-11T16:25:00.001+01:00

Vánoce!

THE DAY THE ERATH STOOD STILL

2008-12-04T17:35:00.002+01:00

tento film je remake scifi filmu z roku 1951, kdy byla velmi aktuální studená válka ke které se původní film stavěl na reakci. Dnes nová verze reaguje na mezinárodní vztahy po 11. září a ekologii jako takovou. Film je lehce poupraven, jednak požadavkem mimozemštanů kdy jsou odstraněny drobné rozpory atd. a i přístup hlavní postay mimozemštana Klaatu (Keanu Reeves), který je v původní podobě více či méně víc lidský než samotní lidé. Zde je změna v tom, že k lidství musí projít dlouhou a poměrně strastiplnou cestu. Abych ještě dodal. Tak Klaatu přichází a zemi s varováním proti imozemštanům, kteří se rozhodli lidstvo zničit, protože si podle nich již existenci nezaslouží. Klaatu navíc nechce mluvit spresidentem USA jako v původní verzi ale chce promluvit na půdě OSN v New Yorku.

Jen ještě poznámečka na okraj:

Natáčení filmu probíhalo ve Vancouveru v prvních měsících roku 2007. Studio 20th Century Fox se rozhodlo stát se do roku 2010 společností neničící životní prostředí. a film Den, kdy se zastavila Země je první produkcí v rámci tohoto projektu. Snahou je minimalizovat plýtvání papíry - všechny nákresy, skicy i fotografie jsou ukládány jen v digitální formě, ke kterým má přístup celý štáb. Na stavbu dekorací se používaly barvy šetrné k životnímu prostředí, kde to bylo možné, využilo se recyklovaných materiálů. Po skončení natáčení byly všechny kostýmy buď uchovány pro další natáčení, nebo darovány na dobročinné účely. Celá produkce zásadně používala vozidla na bio naftu a spořivé elektrické přístroje.

2008-12-02T17:42:00.000+01:00

CHINESE DEMOCRACY

2008-11-26T21:32:00.003+01:00

Asi největší jebovka týdne co přehlušila i ztrátu peněženky... Haleluja dožil jsem se toho....!!!!!

Guns'n'roses - chinese democracy

Hovory k sobě

2008-11-25T20:16:00.001+01:00

Hlavní cěcí je, že tohle je vlastně pouze ukázka toho celého cyklu co je v plánu :-)

2008-11-24T17:26:00.002+01:00

Procházel jsem si tak nějak stránky FUDu (důvod poněkud tristní) a narazil na ateliér interaktivních médií (mimochodem veeelice zajímavý!) a v položce o ateliéru jsem našel úžasnou myšlenku.

Lidé, které zajímá svoboda, opravdová svoboda, musejí nejdřív s pomocí stylu změnit obsah. Pokud je náš styl skutečně mistrovský, plynulý a dokonalý, pokud je proměnlivý a završený, pak jej můžeme povýšit nad obsah. Můžeme nechat útržky barev, elektřiny a světla a zapojit je do svých akcí. Obsah je to, co človek chová v mysli, ale co nestaví na odiv. A my máme odiv rádi.
Jungova teorie o rasové paměti a nevědomí přináležitosti ke kolektivu, mýty tak složité, tak víceurovňové, tak hluboce pronikající do samé podstaty daného problému, tak symbolicky odhalující samé jádro věcí, že nedokážeme vysvětlit, jak lidská, zvířecí či jiná inteligence může mít k podobnému materiálu přístup. Možná, s tím má skutečně co dělat nějaká forma paměti...

Tohle říká mnoho... opravdu velice mnoho. Jak vnímáme umění? Jak vnímáme realitu? Opravdu je pro nás nutně realita tím co skutečně vnímáme? Kolik lidí se nad tím zamyslí?:)

technická zpráca číslo 26

2008-11-24T10:57:00.004+01:00

Zdravím všechny čtenáře i nečtenáře! Zajímá vás co se tu v příštím týdnu objeví? Mat otázka z Ess číslo 11 a možná i 14 a pak samozřejmě report z DOX a Domu u zvonu. A primárně přepečlivý výběr filmů z anifestu (pro rejpaly NE Persepolis to nebude !)A pokud se dostanu k tomu, tak možná i záznam z akce milujeme zimu a další realizace 3 nápadů (včetně matritního plakátu)

DOX a spol

2008-11-20T18:22:00.002+01:00

report se připravuje! Minimálně zajímavý výklad paní kurátorky z výstavy Veroniky Bromové (vysvětlete mi proč mám zakodované Eva Bromová!)
Momentálně jsou ale již se skví foto na netu :-)

Anglické jahody

2008-11-12T22:47:00.003+01:00

V horkém létě se mladý muž Tomáš Sinek chystá odjet na „sběr jahod" do Anglie. Zdá se, že rodina – otec, maminka a babička nemá jiné starosti než vypravit potomka na cestu, i když – jak to vypadá, ne všichni s jeho rozhodnutím souhlasí. Situace však zase tak jednoduchá není. Jsme v Československu roku 1968. Tomáš stráví s kamarády a dívkou Táňou bujarou noc před odjezdem. Ráno však začnou otcovy podezřelé telefonáty s kolegou Vránou, plné tajných informací, maminka dělá zásoby a babička pláče. Tomáš spěchá na nádraží, Praha je však vylidněná a žádné vlaky nejedou. Tomáš nepovažuje situaci zdaleka za vážnou, a tak ho nějaký den zpoždění ani příliš netrápí. Toho srpnového rána se však radikálně změnily osudy tisíců lidí.
Psal se 21. srpen 1968 a za pár okamžiků se otočí i život Tomáše, jeho rodiny a jeho přátel. Jejich osudy se dramaticky propletou s osudy lidí, kteří se v tehdejším Československu ocitli nikoliv z vlastního rozhodnutí. Přijeli sem plnit rozkazy, aniž jim pořádně rozuměli a často ani netušili, jak moc poznamenávají životy lidí a země, kterou neznali a do níž je jednou v noci prostě poslali. Příběh filmu Anglické jahody se mohl odehrát vlastně v jakékoliv době, která se tak trochu vymkla z kloubů. Je osudovým milostným příběhem mladých lidí, kteří chtěli mít chvilku času na lásku, ale ocitli se v nesprávnou dobu na nesprávném místě. A stejně tak je osudovým příběhem generací, jejichž sen o svobodě a obyčejně šťastném životě byl právě téhle srpnové noci násilně přerván.
V hlavních rolích filmu Anglické jahody se objeví řada hvězd domácí divadelní, televizní a filmové scény v čele s Viktorem Preissem a Pavlou Tomicovou. Do úloh mladých hrdinů vybral Vladimír Drha herecké talenty jako je Ivan Lupták, Marie Štípková nebo Richard Zevel. Ve filmu bylo samozřejmě třeba obsadit i role ruských vojáků. Pro postavu Lebeděva, vojáka, který zásadním způsobem vstoupí do života našich hrdinů, našli režisér a producenti na zahraničním konkursu herce Alexeje Bardukova, který je ve své zemi označován za ruského Brada Pitta a před nímž se otvírá i perspektiva mezinárodní kariéry.

Hamlet

2008-11-12T22:39:00.002+01:00

Být, nebo nebýt? To je to, oč jde!
Je důstojnější trpělivě snášet
kopance, rány, facky osudu,
nebo se vrhnout proti moři útrap
a rázem všechno skončit? Zemřít, spát!
Nic víc. Ten spánek uspí bolest srdce,
ukončí všechna trapná trápení
lidského těla. Jaké větší přání
by člověk mohl mít?

Poznámka: v některých překladech lze také nalézt žít, či nežít... Bohužel je to myšlenkově nepřesný překlad. Protože pokud budeme puntičkáři, tak Hamlet neřeší otázku života a neživota ale bytí jako existence a nebytí jako její popření.

Originál:

To be, or not to be, — that is the question: —
Whether 'tis nobler in the mind to suffer
The slings and arrows of outrageous fortune,
Or to take arms against a sea of troubles,
And by opposing end them? — To die, to sleep, —
No more; and by a sleep to say we end
The heart-ache, and the thousand natural shocks
That flesh is heir to, — 'tis a consummation
Devoutly to be wish'd

Technologie naší/vaší/jejich nahrávání

2008-11-11T21:04:00.004+01:00

Technická změna :)

jelikož nejsem schopnej dokopat se k nahrávání fotek na blog (protože picasa prostě narává jen po 4 kusech!) tak všechny budoucí fotky najdete na http://picasaweb.google.cz/ikarysan část se samozřějmě bude dál objevovat tady, ale bude to jen a jen výběr.

Pinakothek der moderne - Mnichov

2008-11-10T11:13:00.003+01:00

Pinakotéka - od renesance název označuje veřejnou obrazárnu. Původ tohoto oznažení nás zavede až do starověkého řecka, kde název Pinacoteca nese jedno z křídel chrámu na akropoli. Zde byly ukládány darované obrazy (votivní obrazy).

Nejvýznamnější Pinakotéky patří i k nejslavnějším muzeím v evropě. Především pak:

Alte Pinakotek v Mnichově (ještě o ní uslyšíme podrobněji v další části článku).

Benátská Gallerie Dell'Academica (v ní je k vidění socha Davida od Michalangela).

Uffizi ve Florencii - největší renesanční pinakotéka. Původně centrum správních úřadů Florencie.

National Gallery of London - zaloena v 19. století obchodníky na podnět Hraběte Roberta Bankse Jenkinsona. Hlavním účelem bylo zpřístupnění zbírek různých výtvarnýc škol veřejnosti. Otevřena byla v roce1824 na Trafalgar Square kde galerie sídlií dodnes.

Nyní zpět k Pinakotece v Mnichově. Galerie se dnes skládá ze tří samostatných celků:

Alte, Neuve a Modern.

Nejstarší z těchto tří byla založena na popud Ludvíka prvního a byla stavěna v letech 1826 až 1836 architektem Leo von Klenze. Měla se stát domovem obrovské sbírky rodu Wittelsbachů, kteří tuto sbírku budovali po téměř tři staletí. Nejvýznamějším obrazem z těchto sbírek je Alexndrova bitva, který je zde dodnes uložen.

Nejnovější budova moderního umění jejíž stavba stála téměř 121,5 milionu euro byla stavebně realizována v letech 1996 až 2002. jejím autorem je architekt Stephan Braunfels. Vyniká svojí monumentálností. Vnitřní velkorysostí. Budova jejíž plášt je z pohledováho betonu v sobě skrývá 4 oddělené části zbírek - design, architketuru, grafiku, umění. Výsledek je naprosto úžasný.

Autor o projektu řekl (a myslím, že záměr se podařil):

"Nechtěl jsem navrstvit různá muzea této budovy prostě na tři roviny. V suterénu novu sbírku, v přízemí muzeum architektury, státní grafickou sbírku, všechny prostory s nestálými výstavami, a v prvním patře státní galerii moderního umění. Chtěl jsem navzájem provázat tyto roviny též vertikálně." tvrdí Stefan Braunfels. "To je dosaženo velikými schody rozšiřujícími se do trychtýře nahoru a dolů, které vedou návštěvníka ze suterénu nové sbírky diagonálně celou budovou až k prvnímu patru státní galerie".

Fotky atd na: http://www.facebook.com/album.php?aid=2006916&id=1468237720

Hrátky odpočinkové

2008-10-15T22:24:00.002+02:00

Tak nějak jsem se snažil vypnout... no praci každopádně. Takže výsledek je sice nic moc ale snaha tu je očividná!

Toto

plus toto

Je toto:

Amnesti International

2008-10-14T17:41:00.003+02:00

popravdě nejsem vžy příznivcem téhle organizace, ovšem tohel se opravdu povedlo!

Ale uvedeme se do problematiky. Hlavním motivem byla práva v číně a olympiáda. Přesněji, že má boj za lidská práva pokrčovat i po ní. Vizuál vytvořila francouzská agentura TBWA.

AI se chtěla s touto kampaní zůčastnit soutěže prestižního mezinárodního reklamního festivalu ve francouzském Cannes s názvem Cannes Lions. Kampaň získala bronzového lva v kategorii Public Awareness Messages. A byla vytvořena ro francouzskou pobočku AI. Nakonec se však rozhodla nevyužít materiál pro jeho brutalitu. (je to ale správná cesta? nejsou čínští

yšetřovatelé snad mín brutální? pochybuji...)

Coldplay - Viva la vida

2008-10-12T23:45:00.002+02:00

Jak již bylo avizováno, tak plalylist jsem opravdu udělal a tady taky JE (bonus, pokud kliknete na název článku máte tam překvápko.. kdo se schválně koukne :-)

Coldplay -Viva la vida

2008-10-11T08:59:00.001+02:00

Konečně jsem to stáhnul... lituju, že jsem to neudělal dřív :-) (to o kvalitě asi vypovídá nejlíp a nejvíc)

Konec jež je začátkem

2008-10-11T00:19:00.001+02:00

Stál tam, vlastně jenom procházel, a ani na nic nemyslel. Ale přece! Něco ho z toho jeho podivně zasněného světa, kam se opětovně ponořoval a ze kterého asi už návrat nebylo, vytrhlo tak prudce, až měl pocit, že určitě zase zakopl a to vytržení, to že byl prostě jen dopad na podlahu.

Ale tentokráte ne. Tentokrát to není žádný pád. Z hloubání jej probudil pohled na skupinku 4 klučinů nad něčím se sklánějící a opravdu se bavících… A něco po zemi tahali. Co to může být?! „Asi zase nějaká stupidní zábava partičky pitomců!“ Sám v sobě křikl. Ale je to opravdu tak? Nebo je nám realita reálnější, umístěná přesně tam, kam vlastně chceme, zahalená chomáčem toho, jak chceme, aby realita vypadala. Co když to tak bývá, pak by realita nebyla tou realitou z nejreálnějších… Takový malý svět pro každého zvlášť. Ale ne! Žádná stupidní zábava typu kopání si do nohou nebo do kelímku od kafe z automatu. Něco, co je mnohem ale mnohem zajímavější. Tahání nejmenšího, nejslabšího po zemi a hra kdo ho kopne víc.

.Zarazil se. Určitě ho viděli. Co udělají? Chce jen to zpropadené kafe za sedm korun z automatu, jež tolik připomíná barvou Labe dokonale hnědě zbarvená břečka, která se sice dá vypít, ale o nějakém zážitku se mluvit nedá. Co se bude dít? Utečou? Nebudou mu věnovat pozornost?

Vyřešili to za něj. Utekli. I ten malej. Bitej. Zmizel kamsi na záchody. Asi zkontrolovat jestli má všechny kusy oblečení nepotrhaný. „ Co když mu opravdu něco udělali. Co když brečí a říká si proč on. Proč zrovna on musí být sám.“ Hlavou mu probleskovalo. Kupuje si to podělaný kafe a pořád se snaží zase upadnout do té svojí zasněnosti, ale nejde to, nejde. Sakra co ho jenom tak vytrhuje!

Ano… nedá mi to, co sním je, co se sním děje. Kam Utekl a proč! Honí se mu hlavou. Pak to začalo, další kolotoč myšlenek vzpomínek, ve kterém má pocit, že hodiny ubíhají jako vteřiny. Už ho párkrát viděl, stejná situace podobní lidé i podobné násilí podobný výsměch, strach a útěk pryč. Nedá mu to. Musí to aspoň zkusit. Aspoň jednou, co když přece.

Vešel na záchodky. Zahládl jakési mihnutí za dveřmi a z šumu chodby se zároveň vynořilo šoupání bot o dlaždice. Schovává se. Určitě. Bojí se dalšího kola? Kolikrát to už mohl asi zažít?

Další rozpomenutí. „ No on je hrozně milej ale davaj mu taky díky tomu pěkně zabrat ty hajzlíci, už na základce to tak bylo i na táboře se našel jeden takovej vůl, o dvě hlavy vyšší, přesně o tolik těžší.“ Už ti to říkala, tupě si odkýval, usmál ses a zamumlal cosi o chudákovi.

Došel až ke druhým dveřím. Další zašoupání. Hned za dveřma. Hromádka neštěstí a smutku co nejvíc se tlačíc za ně, aby nebyl vidět. Už ani to kafe ho nezajímalo.

„Dobrý? Není ti nic?“

Zakroutil hlavou

„Opravdu? Koukám, není to asi poprvé co? Dávaj ti asi slušnou sadu jak jsem tak zahlídnul!“

Přikývl, slzy ani neutíral jen se snažil co nejvíc nebrečet. Bez úspěchu.

Položil mu ruku na rameno.

„ opravdu ti nic není?“

Přitiskl ho.

Rozbrečel se.

Nevěděl co říct.

„Víš co? Až si začnou znova dovolovat anebo ti něco budou chtít udělat nebo tak něco, tak přijď. Já si to snima vyřídim.“

Přikývl a odešel s ním ven.

„Nebo řekni Věře a něco se stim udělá.“ Nezapomněl dodat.

Rozešli se a on zahloubán tentokráte mimo vlastní svět začal přemýšlet, že mít ze sebe radost může být opravdu fajn. Přestat mít pocit zbytečnosti. Snad má možnost říct si, že hra na Mirka není tak špatná a má něco do sebe. I když je zahloubaný ve svém vlastním světě.

Možná začínám mít pocit, že až tak zbytečný člověk není. Určitě ale takhle zvláštní pocit jako dnes, jsem nikdy neměl. Zvláštní, ale krásný. Možná je to přeci jen křiklavý, přehnaně Dušínovský. Možná hra na toho hrdinu. Někdy je fajn probrat se z toho „svého“ světa probrat a zkusit si na něj zahrát. Možná to ukáže cestu, možná dá šanci. Ale třeba ne. Určitě to dá možnost něco udělat. Něco správného. Možná…

PLACEBO MEDS

2008-10-08T20:29:00.000+02:00

Libi? Nebo ne?

Portishead

2008-10-07T23:20:00.002+02:00

Tak, kterej asi tak odadem... Vyhlašuju anketu:-D

LINKIN PARK 2

2008-10-07T20:29:00.002+02:00

LININ PARK

2008-10-06T20:40:00.004+02:00

Asi by to chtělo větší písmo... ale tak jako nápad by to prošlo neeee?

Nebe peklo ráj

2008-10-04T17:08:00.000+02:00

Knížák vs Guma Guar

2008-09-11T22:31:00.000+02:00

Před více než rokem uspořádala umělecká skupina Guma Guar mystifikační akci, při níž si vzala na mušku generálního ředitele Národní galerie v Praze. Prohlásila se za skupinu Milan Knížák, v parafrázích vytvořila pod tímto jménem díla, která pak vystavila a nabídla k prodeji v Galerii Vernon.

Případné kupce ovšem upozornila, že nejde o autentická díla Knížákova, a v případě, že by k prodeji přece jen došlo, měla v úmyslu z výtěžku financovat jakousi anticenu udělovanou Knížákovým „jménem“.

Ironie a kritika
Skupina dokonce založila i webovou stránku a posílala z ní pozvánky, takže leckoho zmátla. Akce vskutku hodná velkého „rebela“, do kterého se Milan Knížák ostatně kdysi sám rád stylizoval. Se zjevnou ironií skupina využila „činů“ a údajů k sestavení kritického životopisu šéfa vrcholné výtvarné instituce. S poměrně velkým časovým odstupem podal Milan Knížák trestní oznámení prostřednictvím své právní fimy Pejchal, Nespala a spol. na skupinu i galerii, přesněji na blíže neztotožněné osoby vystupující a jednající jménem umělecké skupiny Guma Guar, případně další osoby vystupující a jednající jménem firmy Galerie Vernon.

Milan Knížák se k věci nemíní vyjadřovat s tím, že jde o jeho soukromou věc. Jak však potvrzují kurátor výstavy Marek Tomin a člen skupiny Guma Guar Milan Mikuláštík, kteří absolvovali předběžné výslechy na policii, v trestním oznámení figurují pojmy jako podvod, porušení práv k ochranné známce, obchodnímu jménu a chráněnému označení původu a rovněž pomluva.

„Je to pěkný obrázek zase jednoho selhání umělce, který se stal tím, proti čemu v 60. letech sám protestoval,“ komentuje tento fakt Guma GuarMilan Mikuláštík. „Je to paradox -ta výstava byla jasná ironie, nechtěli jsme na ní vydělat, ale pouze kriticky ukázat nepoctivé jednání toho, kdo z pozice své funkce může zvyšovat hodnotu své obchodní značky.“ Také kurátorský text k výstavě se celý věnoval faktu, že umělec a jeho dílo je obchodní značkou a že člověk, který s ní obchoduje, by neměl být v postavení toho, kdo tyto toky kontroluje.
„Výstava trvala dva měsíce,“ připomíná Milan Mikuláštík, „a po celou dobu byla ze strany Milana Knížáka okázale ignorována, jenom nám kdosi poničil výlohu. Nakonec se ale pan ředitel zachoval vlastně hůř než kdysi ti komunističtí výtvarníci, proti kterým zamlada sám vystupoval. Aspoň nevím, jestli některý z nich proti němu tehdy podal trestní oznámení,“ uzavírá Mikuláštík, který podobně jako kurátor Tomin nemá informace o tom, jak případ pokračuje.

Tým národních lumpů
Skupina Guma Guar na sebe upozornila i svou „olympijskou kampaní“, když na zeď pod Letenskými sady zavěsila billboardy kontroverzních postav českého veřejného života - Viktora Koženého, Tomáše Pitra, Františka Mrázka, Libuše Barkové, Karla Srby či Radovana Krejčíře s olympijským sloganem „Všichni jsme v národním týmu“. Společnost Praha olympijská se ohradila proti zneužití loga a „neznámí vandalové“ plakáty s národními lumpy nakonec začernili.

Pink Floyd - Another Brik in The Wall (part 2)

2008-09-11T16:53:00.003+02:00

komiks

2008-09-08T16:37:00.002+02:00

Je to vůbec první komiks v mém životě a taky to podle toho vypadá :-D ale snaha byla :-)

2008-08-17T20:58:00.001+02:00

Premysleji nekdy lide nad tim jak bude vypadat konec predtim nez prichazi? Obcas nekteri negativiste urcite ano. Obcas prichazi tisem nenapadne. Opreden pavucinou lzi sobectvi alibismu a zloby. Na takovy konec nemivam zaludek a nemuvam ho ani ted. Radeji se mejte krasne a nekdy v jine dobe na jinem miste v jinem zivote nashledanou.

Kaplický

2008-08-12T19:40:00.002+02:00

Pokračování knihovny? Asi zbytečné.... Ale, pokud někdo říká, že je příliš odvážná.... Co takhle budoucí koncertní síň v Českých Budějovicích !!! Viva rejnok :-)

Zdá se mi o hodně lepší než chobotnice... Super High-Tech s úžasnou strukturou !!

Nádhera ne?

Nohavica Těšínská

2008-08-10T20:22:00.002+02:00

Kdybych se narodil před sto lety v tomhle městě,
u Larischů na zahradě trhal bych květy své nevěstě,
moje nevěsta by byla dcera ševcova
z domu Kamiňskich odněkud ze Lvova,
kochal bym ja i pieščil, chyba lat dwieščie.

Bydleli bychom na Sachsenbergu v domě u žida Kohna,
nejhezčí ze všech těšínských šperků byla by ona,
mluvila by polsky a trochu česky,
pár slov německy, a smála by se hezky,
jednou za sto let zázrak se koná, zázrak se koná.

3. Kdybych se narodil před sto lety, byl bych vazačem knih,
u Prohazků dělal bych od pěti do pěti a sedm zlatek za to bral bych,
měl bych krásnou ženu a tři děti,
zdraví bych měl a bylo by mi kolem třiceti,
celý dlouhý život před sebou, celé krásné dvacáté století.

Kdybych se narodil před sto lety v jinačí době,
u Larischů na zahradě trhal bych květy, má lásko, tobě,
tramvaj by jezdila přes řeku nahoru,
slunce by zvedalo hraniční závoru
a z oken voněl by sváteční oběd.

Večer by zněla od Mojzese melodie dávnověká,
bylo by léto tisíc devět set deset, za domem by tekla řeka,
vidím to jako dnes: šťastného sebe,
ženu a děti a těšínské nebe,
ještě že člověk nikdy neví, co ho čeká,

Kytara

2008-08-10T17:40:00.002+02:00

Aneb snaha o originalitu v nezměrném prostředí naší podivuhodně spletité duše vnímající detaily z nejméně kreativních úhlů pohledu.

Signature 2

2008-08-01T14:27:00.002+02:00

Další z pokusů. Tentokrát ale ve čtvrtinovém čase ( začínám se rozkoukávat...! )

Signature

2008-08-01T01:00:00.003+02:00

Přiznávám se, že velká část je podle návodu, ale už vím co a jak aspoň zhruba a učím se s vrstvama jak **** první vlaštovkou je signatura.....

Akt

2008-07-27T20:47:00.000+02:00

Poi, joj

2008-07-24T15:10:00.003+02:00

další částeček z foteček. Ano tentokráte Ikary nestál ( pro něj na obvyklé pozici toho Typa co buzeruje za tím posranym foťákem co po mě chce se zkroutit tak, že to budí myšlenky na lámání v kole. )za objektivem ale před nim.

Tam... kde žiju

2008-07-24T15:06:00.005+02:00

Svůj vlastní život plný strastí i slastí. Tam v tom dalekém hájku, chtěl bych vám o něm povídat pohádku. však zde kde jsem, žiji, existuji nebo spíše se o to snažím, není nic co by se pohádce aspoň přiblížilo. malebný popis malebné krajiny asi nelze věrohodně napsat pokud nejsem socialistický realista... A to nejsem. Fotografie řekne mnohdy více než tisíce slov.

A pak tu mám dvě hračičkové věci.

patlanina nedokoncene... jak jen pokracovat.

2008-07-20T16:48:00.004+02:00

Rozhlížel se svýma mladýma očima. Potažená plátnem z mlhy byla ta podivná scéna. Díval se a rozpoznával jen matné, nezřetelné postavy uprostřed vřavy. Představoval si jaké musí být moře uprostřed bouří.

Ach, už zase ten obličej, ta známě neznámá tvář pokaždé se vynořující z mlhavých závojů jeho vzpomínek, tužeb a strachů. Opět k němu promlouvala aniž by tušil význam slov co neslyšel. Láskyplná ruka jeho vlasti a národa na něj dolehla plnou silou. Už nikdy nebude stejným, stejný člověk a ani národ, svět, realita, minulost. Jeho malý sen o svobodě se rozplynul pod přívalem sobectví a krutosti jeho vlastních lidí. Těch, jež jej bez ostychu vydali na pospas živlům tak jeho, jako jejich, nepřátel.

Přihlížel, jak těžké boty zadupávají jeho sny. A tak to má být, smiř se s tím. Říkávaly mu. Skloň hlavu, přežij a žij. " Copak se dá žít bez snu? " Ptával se jich plamenně. A bojoval... Tak dlouho až jej udolali jeho vlastní přátelé, údajně pro jeho vlastní dobro, ať nepadne do rukou opravdové krutosti systému. Z okna pomohly mu ti jež se staly systémem.

Teď tu leží.... Mlha kol, ten obličej ! Opět tu je. Slyší jí! Volá ho? nebo mu radí? Ach ano tolikrát jí vidíval na sochách s šátkem... slepou. Ale kde ten šátek skrývá? Odhodila jej svoboda.

Vlci

2008-07-14T20:53:00.000+02:00

Myšlenková plastelína

2008-07-09T17:45:00.002+02:00

Včerejší den přinesl do televizí koncentrovanou ukázku mentální úrovně odpůrců protiraketové obrany. A byla to přehlídka beznaděje.

Křesťanský myslitel Odilo Štampach se hrozí toho, že protiraketová obrana naruší strategickou rovnováhu mezi USA a Ruskem, která se prý připravovala „celá desetiletí“. Štampach si nevšiml, že ta rovnováha už se zhroutila v roce 1989, díky čemuž jsme se vysmekli z ruské zóny a on může chodit do televize.

Redaktor Britských listů v souvislosti s ministryní Riceovou poznamenal, že v televizi právě dávali pohádku, v níž se „černá čarodějnice“ snáší ke strašákovi v zelí. Vtipné, jen co je pravda, a co teprve až bude prezidentem Obama! Vůdce hnutí Ne základnám Tamáš přirovnal včerejší den k počátku nacistické okupace.

Tito lidé jsou ochotni podle potřeby věřit úplně všemu, anebo nevěřit vůbec ničemu. Věří sice, že Írán nevyvíjí jaderné zbraně a balistické rakety, ale nevěří, že americká technologie funguje. Věří ovšem, že jde o útočnou zbraň. A stále se dožadují přesnějších údajů.

Tato nekonečná plastičnost myšlení může mít nečekané důsledky. Pokud se Obama stane americkým prezidentem a rozhodne se v protiraketové obraně pokračovat, velká část dosavadních odpůrců zjistí, že má vlastně pravdu.,,

Martin Weiss Lidové noviny

Dodám jen, že byla podepsána smlouva jež má vést k ratifikaci radarové stanice v ČR .

Otevřeně podporuji tuto akci, stavbu a systém. A díky demokracii to mouhu vyjádřit aniž bych byl perzekuován stran vlády systému jednotlivců.

Objevy tohoto měsíce

2008-07-06T20:22:00.003+02:00

Objevčíslo jedna. Partička z Třince, považovaná a označovaná kritiky za melancholický rock hrající beatles po česku. Charlie Straight

Charlie Straight - Shall we have a baby

Další jsou The Subways ( z Filteru )

Subways - Alright

Dalším členem této společnosti je opětovně česká kapela, jež tak nějak nezní česky ( jak trefně říká Filter, protože tuhel akpelku jsem slyšel pár měsíců nazpět a za českou jsem ji nepovažoval ani náhodou ! ) Pravda asi ve stínu Sunshine ( to mi připomíná že tu nemají nikde článek!!! kay se bdue zlobit jednou až ten blog bdue slavný !!!:-D ) Tedy Landmine Spring

Landmine spring - Love With Silver Spears

Landmine Springs Swollen Eyes

Všiměte si, že vše jsou anglický zpívající kapely, ikdyž jen jedna není česká... to něco musí znamenat :-)

Oblicejik

2008-07-05T23:20:00.004+02:00

Puvodne tu byl takový menší pokus o nákres tehle postavy ale smazal jsem ho.. nevadi. Ten oblicej je takovy nevim.... zaujmujicí

očka II.

2008-06-30T15:28:00.003+02:00

Další očko , opětovně z internetu. Tentokráte ale původně černobílá.

očka

2008-06-30T15:02:00.001+02:00

Fotka původní z nternetu stažená a barevná.

Svázaný

2008-06-29T21:32:00.000+02:00

Každý se tak občas cítí

Kytka II

2008-06-28T21:35:00.002+02:00

Druhý pokus s vylepšenou technologii postupu :-D

kyticka

2008-06-28T19:30:00.001+02:00

Duše

2008-06-11T22:11:00.004+02:00

Proč duše?

Když se člověk koukne na tuhle sadu - ve své podstatě jen barevných, pravidelných, nic neříkajících - kroužků, většinou jej asi napadne, že to zná. Co to ale může být ? je to sada kruhů ze světelného spektra, ano těch barev ze kterých je světlo. Proč se to ale jmenuje zrovna duše? Přemýšlejme chvilinku! A rovnou společně. Člověk má mnoho podob co se týče jweho vlastní osobnosti návyků a podobných neduhů, jež utvářejí jeho vlastní osobhnost a náš náhled na ni. tedy i na vnitřek onoho člověka. tedy duši. Ale je každý opravdu jednoznačně uspořádatelný? Někdo je špatný, někdo veselý, někdo přízemní, nekdo třeba vášnivý. ale tam uvnitř hluboko v naší duši, tedy uprostřed nás samotných, tam někde je vlastně člověk směsicí všeho. Proto střed bílá. Protože všechny barvy spektra dají dohromady bílé světlo.Ať v nás samích převládá cokoliv vždy je v nás i něco z toho ostatního. v jádru jsme si velmi podobní. jen slupky okolo něj nás tak moc odlišují, v jádru chceme stejné věci a máme stejné cíle. Jen naše činy a způsoby jak se hodláme dostat k tomu "jádru" nás tak odlišují tedy naše slupky na bílém jádru naší duše.

malba - odcházení

2008-06-03T17:26:00.005+02:00

Tohle je napůl dokončený napůl nedokončený cyklus. V podstatě jsou to dvě dvojce obrázků formátu A1 jež mouhou fungovat jako asociační celek 4 děl, ale také samostatně v podobě dvou cyklů po dvou dílech :-) Ke škodě mojí a štěstí vašemu, je dokončen pouze první polocyklus Odcházím. Druhým měl být cyklus Dnes, zítra? ( pokud vás to zajímá popíšu v komentech ) a celek měl být nazván - " Zavřete oči, odcházejí.

čekám a hlídám

odcházím

Aleluja Ikaryho kukadla

2008-06-01T19:57:00.001+02:00

Někdy je nutno spálit mosty za vlastní minulostí. Občas přítomností. nesmíte však nikdy pálit mosty po nichž máte teprve jít.

Bublinka další pokus

2008-05-23T10:21:00.001+02:00

Tentokráte v GIMPu

Bublinka

2008-05-22T21:15:00.003+02:00

První pokus o nějakou jakous takous úpravu fotografie :-) Snad se bude líbit.....