Zobrazují se příspěvky se štítkemart. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemart. Zobrazit všechny příspěvky

pondělí 5. září 2011

Open Reel Ensemble

Absolutní lahůdka asi nejlepší věc na letošní Ars Electronica a zároveň předčasný vrchol koncertu Musicians & Machines!

Japonská umělecká skupina založná Ei Wada v roce 2009 používající tzv. Reel - to - reel nahrávačů sepcielně postavených pro jejich použití při performance a obdařených USB. Noisová záležitost spojující udbu, technologii magneťáků a moderních technogoligí. Nejde přitom jen o předem připravené nahrávky postupně přehrávané, ale i na místě modulované a vytvářené kousky obdařené jedinečností okamžiku.




neděle 21. února 2010

středa 18. listopadu 2009

Kompozice

Je to tu, Petřík se překonal, vyřešil technické peripetie a díky tomu můžete byt svědky mojí strastiplné cesty k jakémusi postoji ke kompozici. Cesta to bude velmi zajímavá, od totálního výstřelu absolutne mimo (neni tu) po téměř hudební kompozici :-)




(prvním záchytným bodem pro mě byl Piet Mondrian, to jak dělí plochu na jednotlivé tvary přísně simetrické a neuvěřitelné propracovaně a opravdu promylsene. To je velký rozdíl oprotiabsolutně neřeší nikdo z lidí co výlepovou plochu "obsluhují" přesto to má podobné znaky, jednak tvarosloví ale pak i barevnostné)


Tento krok sem opravdu rychle zavrhl v teto podobe :-)


Přistoupil jsem v další jakési posunovací etude k narovnání nebo spíš z racionalizování té kompozice vytvořené chaotickou kompozicí a zachoval barevnost :-) a začal pracovat s jakýmsi momentem nesouladu, chyby nebo nesrovnalosti.


Opuštění barevnosti a jakási radikálnost :-)

Porád jsem se držel předlohy v podobě plakátové plochy i s možností nejen chyby ale i oddělení jednotlivých ploch od sebe a jejich vymezení.


Finální postoj. Dopracoval jsem se k opravdu radikální pozici. Opustil jsem předlohu, vypustil veškerou barevnost až na černou bílou. Ale hříčka, kdy tvary pořád jsou viditelný překrývají se nepřekrývají? Vždyt je to jendolitá plocha! Ale nedá nám to podřídit se zvyku a tomu co vidíme, vymezenosti plochy. navíc odkaz na plakáty je pořád hmatatelná i v různých šířkách linek :-) až hudební, koukam se na to dost dlouho a fakt me to uklidnuje :-) ach ta skrytá poetika :-). Je to striktní modernistický a minimalistický a přitom vlastně vůbec není!




neděle 9. srpna 2009

Obývací pokoj

Get Flash to see this player.


http://artycok.tv/lang/cs-cz/427/obyvaci-pokojthe-living-room/... jenom tak pro kompletaci nevim jak je to dobre zkouknutelny

pondělí 30. března 2009

Andy Warhol




Filmové dílo Andy Warhola je někdy neprávem vnímáno jen jako doplněk jeho obrazů. Nejčastěji promítané filmy jako Dracula nebo Flesh pocházejí až z přelomu šedesátých a sedmdesátých let a lví podíl na nich měli spolupracovníci z newyorské Factory. Andy Warhol přitom s filmovou kamerou experimentoval již od roku 1963 a jeho tehdejší pokusy s mechanickým záznamem obrazu hrají v celku jeho práce klíčovou roli. Filmová kamera se pro Warhola stala pomocníkem, pomocí kterého zachycoval objekty svého voyeurismu. Právě v tomto období vznikly Warholovy nejradikálnější filmové opusy, mezi než patří i legendární, ale málokdy promítaný mnohahodinový záběr na mrakodrap Empire State Building. Výstava Andy Warhol: Motion Pictures poprvé v České republice představuje rané Warholovy filmy, ve kterých hraje hlavní roli fascinace záznamem času. Jde o filmy jako Spánek (Sleep) z roku 1963, na kterém mnoho hodin pozorujeme spícího muže, či série Kamerových zkoušek (Screen Tests) z let 1964-1966, ve které v několikaminutových filmech frontálně zachytil obličeje svých přátel (Dennis Hopper, Walter Burn, Piero Heliczer, James Rosenquist) a anonymních návštěvníků jeho ateliéru. Výstava je uskutečnitelná díky převodu filmového materiálu do DVD formátu. Tato technologie umožňuje Warholovy filmy vnímat jako skutečné „oživlé obrazy“ v galerii.

Filmy na výstavě

Andy Warhol: Screen Tests / Kamerové zkoušky

16mm film převedený do digitální podoby (DVD), černobílý, němý, délka jednoho filmu 4 minuty při rychlosti 16 políček za sekundu

Tento soubor obsahuje:

Screen Test: Dennis Hopper (1964)
Screen Test: Edie Sedgwick (1965)
Screen Test: Susan Sontag (1964)
Screen Test: Salvador Dali (1966)
Screen Test: James Rosenquist (1964)
Screen Test: Lou Reed (Coke) (1966)


Selections from THE THIRTEEN MOST BEAUTIFUL BOYS
(Výběr ze Třinácti nejkrásnějších hochů)
16mm film převedený do digitální podoby (DVD), černobílý, němý, délka jednoho filmu 4 minuty při rychlosti 16 políček za sekundu

Tento soubor obsahuje:
Screen Test: Freddy Herko (1964)
Screen Test: Rufus Collins (1964)
Screen Test: Richard Markowitz (1964)

Selections of ANDY WARHOL‘S MOST BEAUTIFUL WOMEN, 1964–65
(Výběr z nejkrásnějších žen Andyho Warhola)

16mm film převedený do digitální podoby (DVD), černobílý, němý, 16 minut při rychlosti 16 políček za sekundu


Tento soubor obsahuje:
Screen Test: Jane Holzer (1964)
Screen Test: Ann Buchanan (1964)
Screen Test: Ivy Nicholson (1964)

Silent films / Němé filmy, 16 mm film

Sleep / Spánek. 1963
16mm film převedený do digitální podoby (DVD), černobílý, němý, původní projekční doba 5 hodin 21 minut; zkrácená verze 42 minut při rychlosti 16 políček za sekundu. Účinkuje John Giorno.
Šestihodinový film Spánek ukazuje básníka Johna Giorna v různých pozicích při spánku. Warhol protáhl "děj", natočený na stostopové filmové kotouče, tak, že jednotlivé segmenty filmu zkopíroval do smyček. Výsledný obraz je zamrzlý filmový snímek, promítaný rychlostí šestnácti políček za sekundu.


Haircut (No. 1) / Účes (č. 1).
1963
16mm film převedený do digitální podoby (DVD), černobílý, němý, 27 minut při rychlosti 16 políček za sekundu. Účinkují John Daley, Freddy Herko, Billy Name, James Waring.
Raný Warholův experiment: bylo natočeno šest stostopových kotoučů filmu ze šesti různých pozic kamery. Dramatické osvětlení, které přispívá k homoerotické atmosféře, navrhl Billy Name, překrývající se obrazy a zrnitá struktura dodávají filmu hloubku a hutnost, charakteristické pro určitý typ portrétních filmů.

Kiss / Polibek.
1963
16mm film převedený do digitální podoby (DVD), černobílý, němý, 54 minut při rychlosti 16 políček za sekundu.

Tento film byl původně promítán jako seriál. Ukazuje detailní záběry francouzského polibku různých párů, každá sekvence zabírá jeden kotouč filmu. Ve filmu vystupují staří známí z Továrny, jako Naomi Levine, Gerard Malanga, "Baby" Jane Holzer a John Palmer, dále umělec Marisol, kritik Pierre Restany a básník Ed Sanders.

Blow Job.
1964
16mm film převedený do digitální podoby (DVD), černobílý, němý, 41 minut při rychlosti 16 políček za sekundu.
Hledáček voyeuristické kamery je zaostřen na detail tváře mladého muže, jinak vidíme jen límeček jeho bundy. Hlava je stále zarámovaná v záběru, hemoerotický výraz mladíkova obličeje vyjadřuje pozvolný vzestup a pokles jeho emocí. Sexuální aktivita, jakou naznačuje název filmu, se odehrává - pokud vůbec - mimo obraz a je ponechána imaginaci diváka. Film je reinterpretací principu sovětské filmové teorie, tzv. Kulešovova efektu, podle nějž záběry získávají rozdílný význam podle toho, vedle jakých jiných záběrů se ocitají. Zde "význam" nezávisí na juxtapozici záběrů, ale sugestivnosti názvu filmu.

Eat /Jídlo.
1964
16mm film převedený do digitální podoby (DVD), černobílý, němý, 39 minut při rychlosti 16 políček za sekundu. Účinkuje Robert Indiana.
Ve filmu Jídlo vidíme umělce Roberta Indianu, jak pomalu jí houbu. V tomto filmu hraje důležitou roli čas: jednoduchý děj se opakuje a je zpomalený, zkopírovaný do smyček, takže výsledkem je zamrzlý filmový snímek, promítaný rychlostí šestnácti políček za sekundu. Sekvence je sestříhaná tak, aby neodpovídala souslednosti děje a Indiana svůj zákusek nikdy nedojí.

Empire.
1964
16mm film převedený do digitální podoby (DVD), černobílý, němý, původní projekční doba 8 hodin 5 minut; zkrácená verze 48 minut při rychlosti 16 políček za sekundu.
Výňatek z osmihodinového filmu, který tvoří jediný záběr Empire State Building, natočen v noci na 2. června 1964 z 41. patra budovy vydavatelství Time-Life. Ve Warholově filmové tvorbě je děj rozostřen novým pojetím filmového času, jímž je "reálný čas" jako neustálá přítomnost. Stostopové kotouče filmu, které vždy tvoří jeden záběr, lze přirovnat ke Warholovým cyklům sítotisků v tom, že mají stejně nepřesné okraje a přiznávají otevřeně proces vzniku i materiál. Každý kotouč filmu je samostatný úsek času, oddělený záblesky světla na začátku i na konci. Tato dialektika kamery a času dospívá v Empire ke svému vyvrcholení.

Henry Geldzahler.
1964
16mm film převedený do digitální podoby (DVD), černobílý, němý, 99 minut při rychlosti 16 políček za sekundu. Účinkuje Henry Geldzahler.
Americký kurátor a propagátor Warhola pokuřuje mohutný doutník. Zpomalená rychlost už tak minimálního děje nechává vyniknout textury a jemné nuance filmového záznamu lidské tváře. Toto dílo se vyrovná Warholovým portrétům na plátně co do hloubky využití možností média a schopnosti vystihnout a zdůraznit osobité rysy portrétovaného.


za svojí osobu můžu říct snad jen to, že je to opradu pecka a byl jsem nadšenej!! Sice byl problém se do Rudolfina vůbec dostat, protože kdy jindy tam budu chtít, než když se běží půlmaraton a hlavně Cíl a Start je na palachovo náměstí! Po výletu téměř až k Intercontinentalu se však dílo povedlo a po DOX následoval i filmově obrazový záitek z Andyho!