Nikdy neucítíš má křídla,

nikdy nebudeš vědět, že tě schovávám,

protože takový neni svět.

Nemožné na počkání a zázraky hned..

Hraju hru s životy druhých

a zapomínám jejich jména.

Mám křídla. Jsem Anděl.

Jsem plný krve co svět neviděl.

Nikdy neucítíš má křídla

až tě budou chránit,

nikdy se nedozvíš kdo jsem,

protože takový je svět.

Ty jsi jak splněnej sen.

Flaška vermutu, tady jsem !

Ohlídni se za minulosti sny už nevrátíš..

Jsi jak splněnej sen, koukni, Here I am

Ty jsi jak splněnej sen,

flaška vermutu, tady jsem.

Za rohem je galerie...

Sny už nevrátíš, odpusť mrtvejm.

Svlékni prstánek a vinu smej.

Ty jsi jak splněnej sen..

To je to jediné čemu věřím.

Jsi v povětří a já sním.

Zarohem je galerie s uměním.

Vázička takřka poetická

Popravdě je to spíš školní úkol. Ale vyšlo to opravdu dobře! Už jen to vytisknout na A4 a doevzdat s idnexem :)

Kompozice

Kompozice

Je to tu, Petřík se překonal, vyřešil technické peripetie a díky tomu můžete byt svědky mojí strastiplné cesty k jakémusi postoji ke kompozici. Cesta to bude velmi zajímavá, od totálního výstřelu absolutne mimo (neni tu) po téměř hudební kompozici :-)

(prvním záchytným bodem pro mě byl Piet Mondrian, to jak dělí plochu na jednotlivé tvary přísně simetrické a neuvěřitelné propracovaně a opravdu promylsene. To je velký rozdíl oprotiabsolutně neřeší nikdo z lidí co výlepovou plochu "obsluhují" přesto to má podobné znaky, jednak tvarosloví ale pak i barevnostné)

Tento krok sem opravdu rychle zavrhl v teto podobe :-)

Přistoupil jsem v další jakési posunovací etude k narovnání nebo spíš z racionalizování té kompozice vytvořené chaotickou kompozicí a zachoval barevnost :-) a začal pracovat s jakýmsi momentem nesouladu, chyby nebo nesrovnalosti.

Opuštění barevnosti a jakási radikálnost :-)

Porád jsem se držel předlohy v podobě plakátové plochy i s možností nejen chyby ale i oddělení jednotlivých ploch od sebe a jejich vymezení.

Finální postoj. Dopracoval jsem se k opravdu radikální pozici. Opustil jsem předlohu, vypustil veškerou barevnost až na černou bílou. Ale hříčka, kdy tvary pořád jsou viditelný překrývají se nepřekrývají? Vždyt je to jendolitá plocha! Ale nedá nám to podřídit se zvyku a tomu co vidíme, vymezenosti plochy. navíc odkaz na plakáty je pořád hmatatelná i v různých šířkách linek :-) až hudební, koukam se na to dost dlouho a fakt me to uklidnuje :-) ach ta skrytá poetika :-). Je to striktní modernistický a minimalistický a přitom vlastně vůbec není!

Máme rádi zvířata !

Zavři očka

Zavři oči, svítá.
Tma utekla,
maličká povzdechla.
Zavři oči, svítá.
Maličká nepláče
potkal jsem kreslíře.
Zavři oči, svítá.
Zavři oči maličká,
kreslím beránka.
Zavři oči, svítá.
Bud mojím lampářem,
rozsvit. Bloudím.

one way

jedna cesta, jeden cíl, prostředek větvící se na miliony možností a šancí, které jsme neuskutečnili nebo zahodili. Známe své šance, ale kdo prozradí jistý výsledek? Existuje? Mám cíl, ale nevím co sním.

Pak máš víc než já...

Move

Inzerce

blaznu neni nikdy dost

DOX - Markus Heumer, Šlapetová - Rittstein

common

Akryl a tužka A2

Akryl a tužka A2

Look at me! I'm lovely (ideální by byl rozměr 150*200 cm ale kdo mi to zaplatí žejo!)

Space

maturitni prace

Nejobtížnější částí celého procesu vytvoření sociální kampaně, která je úkolem maturitní práce asi bývá přetavení naší představy o formě na skutečnou formu. Přesun z konceptu k reálnému výtvoru. Neplatí zde zákony konceptualistů, samotný proces je důležitý, ale musí být doložen finálním výsledkem. Překvapivě nebyl tento proces nejnáročnější. Složitější bylo rozhodnout se nejen jak pojmout kampaň, ale předtím nutnost vybrat téma. A tam ležel kámen úrazu všeho. Nápadů bylo spousty… První mě zaujal projekt Nadace Vodafone pod názvem rok jinak, kde se jednalo o možnost práce ve zvolené neziskové organizaci, přičemž nadace platila člověku plat stejně, jako by byl stále v předchozí práci a to vše po jeden rok. Další nápad byl kampaň pro Bílý kruh bezpečí, kde by kampaň byla zaměřená na problém týrání mužů. Další možností bylo upozornění na bezdomovce. Nakonec to ale vyhrál námět docela klasický, bezpečnost na silnicích. Takové poměrně „vznešené“ téma. Proč zrovna tohle? Nejspíš kvůli spotu z kampaně nemyslíš – zaplatíš s názvem Blázinec. Nemyslíš – zaplatíš, se mi líbí z mnoha důvodů, jedním je i to, že v podstatě beze strachu a natvrdo ukazuje možná až přehnaně tvrdou realitu, bez rukaviček. To je to, co se mi na nich líbí. Odvaha, užití kýče, který je sice vydírající a straší, ale nevzbuzuje v nás pocit vinny za to, že jsme se narodily v „bohaté“ části světa, ale pouze chce, abychom dodržovali to, co už beztak máme dodržovat a navíc nás to samotné chrání. Abychom byly alespoň o něco málo zodpovědnější a chránili tak sebe ale i své okolí. A pak je omluvitelná tvrdá realita bez zjemnění, i útok na city, protože pokud lidi nevystrašíte až téměř do paranoie, nic, ale vůbec nic je nedonutí něco změnit nebo něco dělat.
Nechtěl jsem používat stejný možná až moc za vlasy přitažený a názorný způsob. Protože i stejné téma se dá udělat na spousty způsobů a často je hravější způsob. Metafora je rafinovanější. Není tak přímočaře vydíravý, nesklidí kritiku za brutalitu, přehnanost, ani se nedostane do konfliktu s kodexem reklamy nebo morálkou, ale zároveň splní svůj účel. V tomto případě donutí lidi zamyslet se nad tím, co dělají. Ano použije k tomu útok na naše vnitřní ochranitelské pudy, svým způsobem je to až zvrácené zneužití. Ale nikdo vás v této reklamě neoslovuje aby jste poslali DMS za třicet korun, přispěli na konto Míša a podobně. Pouze chce dodržování a chránění vás samotných a aby jste dodržovali to, co ostatně dodržovat máte. Hlavní plakát je jasně čitelný a podle slov kamarádky až hnusně mrazivý. V inzerci jako takové jsem použil Formy příběhu. Ten se odehrává na dvou oddělených inzercích, jež jsou publikovány za sebou. Utváří obraz reality jejího možného dopadu.

architketura - seminárka - co Vy na to ?

Funkčnost a organický tvar, tolik preferovaný v současné architektuře. To je hlavní motto celé stavby. Vyvarování se odkazům na uživatele stavby, ale zároveň zohlednění jejich potřeb v maximální míře. Je jakýsi podtitulek.
Tvar kluziště bude dvojí. První, velký okruh bude do tvaru osmy. Druhý menší bude mít pro změnu tvar kruhu. To všechno proto, aby se dosáhlo co nejlepšího souznění mezi přirozenými pohyby vážky za letu a možností stejného pohybu i při užívání si bruslení, aby to zkrátka nebylo vážkám proti srsti. A takto odpovídala nejoblíbenějším a masivně se rozšiřujícím sportovním disciplínám vážkového rychlobruslařství ve kterém jsou naši reprezentanti počítáni mezi světovou špičku. Ale zároveň umožňovala pořádání závodů ve starších klasických disciplínách.
Další z velmi důležitých prvků celé stavby je bezesporu prostor pro diváky. Ten je koncipován nejen jako tribuna po obvodu velké dráhy ale každá z vážek má možnost se proletět ke stropu a nerušeně pozorovat celé dění na dráze ze sobě milé pozice, tedy shora.
Zbylé zázemí stadionu, šatny, konferenční sál, posilovna, občerstvení, chladící zařízení pro dráhu je umístěno v podzemní části haly. Bary jsou volené kontrastní, měkké a spíše teplého nebo neutrálního ladění to včetně měkkých materiálů příjemných na dotyk s hojným využitím chromových prvků v detailech: Kliky, zábradlí, stoly a jiné vybavení. Proto, je venkovní část pokryta černou barvou s lesklým povrchem, ve kterém se odráží okolní terén. Celé ploše střechy, která je svedena až k zemi, dominuje prohloubený prostor s obřím oknem, které je z polopropustného materiálu, tudíž jeho průhlednost je patrná pouze z vnitřní části. Díky použití nejmodernějších materiálů je možno korigovat objem světla jím propouštěný a zároveň pohlcuje veškerou sluneční energii, kterou lze využívat dále k vytápění prostor mimo ledové plochy
Vnitřek je pak vyveden ve světle fialové, oranžové a červené. Nábytek je látkový, měkký stěny jsou potažené stejným materiálem a barvou pro sjednocení prostoru a vytvoření dojmu domáckosti, harmonie a klidu před samotným zážitkem popřípadě výkonem. Hlavní vchody jsou dva. Jeden na jižní a druhý na severní straně budovy usnadní to pohyb diváků nejen dovnitř ale i ven jak při začátku, konci tak i při evakuaci. Souměrnost je ostatně jedním z prvků celé budovy.
 

E.T