Nemuzu za uchylku!

no goth no...

Goth Goth Goth...

PENTAGRAM!

Změna! Evanescence!

Opět Anglie

Anglie!

Bude jich ještě hodně...

Pokračování

Me fotky opetovně po dlouhé době

Nebel ...

3 zaměstnání?
Nejspéš historik, doktor, genetik.,

3 filmy co můžu vidět pořád?
LOTR, Kostka, Pelíšky

3 místa kde jsem žil?
Asi někde na ostrově, velkoměstě, a tam kde teď.

3 televizní ořady co mě pobaví?
Humoresky, Chirurgové, SG

3 místa dovolené?
Byl jsem v tunisu, Itálii, Chorvatsku
Kam bych chtěl? Skotsko a Anblie věeobecně, Brazílie, Nový Zéland, Austrálie

3 Jídla?
Pizza, těstoviny, Hamburgery :-D

3 weby kam chodim denně?
No je jich víc, zazvorek.blog.cz, spiraljoker.cz. MM Ihned.cz, muj blog.

3 místa kde bych teď byl raději než u kompu doma?
Kdesi u Ostravy, v Teplicich, možna na šumavě, ale asi ne sam. To jak kdy.

3 blogy co by měly napsat to same?
zazvorek.blog.cz
madoco.blog.cz
nympha.blog.cz

Kdyby byl TGM jako Pilsudski

Říká se, že Češi dnes Masaryka stejně nečtou, znají z něj jen pár hesel a historek. Dnešní připomínka 70. výročí jeho smrti by pak byla jen vyprázdněná povinnost.

Aťsi nečtou. Jednak pořád zůstává strhující příběh muže-bojovníka, který ve věku, považovaném i dnes za důchodový, odjíždí do exilu vytvořit stát, jaký zatím existuje jen jako idea v jeho hlavě. A jednak tu dál přežívají masarykovské principy, vzorce chování. To, co z něj zbývá, až vše ostatní zapomeneme.

Co to je? To nejlépe ukáže silný kontrast, příběh srovnatelný s masarykovským - a tak odlišný, jako se liší Češi od Poláků. Museli bychom si chvíli místo Masaryka představit jiného úctyhodného muže tehdejší Evropy: Józefa Pilsudského, otce moderního Polska.

Muž bez nenávisti

Kdyby byl Masaryk jako Pilsudski, smýšleli bychom o Rusku se zakořeněnou nenávistí. Ale Masarykova studie Rusko a Evropa, která se ocitla na carském indexu, dráždila spíš klidnou přesností. Bystrý cestovatel zkoumá tamní alkoholismus, kastovní společnost předrevolučního režimu, Rusko ho zajímá jakožto sociologa.

V Masarykovi chybí nenávist. I Leninovy bolševiky hodnotí jako posmutnělý znalec těžce zkoušené země - Rus "včera věřil popovi, dnes věří socialistickému agitátorovi". A krátce vystihuje: "Základní lež komunismu je právě, že každý má chtít, co má soused, a každý má být, co je druhý."

Zato Józef Pilsudski měl všechny důvody Rusy nenávidět. Na více než století si Polsko rozparcelovali tři imperiální sousedé, přičemž podmínky ruského záboru - kde žila Pilsudského rodina - byly vůbec nejhorší. Zamlada skončil na pět let na Sibiři kvůli křivému obvinění, že se podílel na studentském spiknutí s cílem zavraždit cara (ano, totéž spiknutí, o němž jsme se učili za komunismu, protože byl při něm zatčen i starší bratr Vladimíra Uljanova-Lenina).

Polští šlechtici měli na Sibiři ještě horší podmínky než ostatní, nedostával ani vyhnanecké kapesné. Ruští dozorci ho při jedné vzpouře tak zmlátili, že přišel o dva zuby. Po protestní hladovce málem umřel na samotce v sibiřských čtyřicetistupňových mrazech.

Co je to teror

Možná bychom dnes smýšleli jinak o terorismu a mezích ozbrojeného odporu. Pilsudského pololegální bojůvky (později známé jako "střelci") musejí operovat na ruském záboru, kde jsou všechny prostředky povoleny.

Jen v roce 1906 zabijí 336 představitelů ruské moci. Dva roky poté přepadnou vlak vezoucí peníze do Petrohradu (pravda, jsou to vybrané daně z polského území). To zní mašínovsky, ne masarykovsky.

K Masarykovi patří odvaha - odvaha stát proti většině, jde-li o pravdu v boji o Rukopisy nebo o nevinu židovského mládence Leopolda Hilsnera. (A bojovat třeba i sám se sebou: v Rozhovorech s TGM přiznává, že antisemitské pověry musel v sobě celý život rozumem překonávat, vždyť ho v nich vychovala vlastní matka.)

Samozřejmě: československé legie střílely a zabíjely, tolstojovské nenásilí Masaryk neuznával. Ještě v 83 letech vede Masaryk vojenskou přehlídku na koni: demonstrativní ukázku síly proti hitlerovskému Německu. Čechoslováci popravují okupanty (nejen Heydricha) - ale v regulérní válce. Ale v kořenech Československa chybí terorismus, proto si ho dnes tak obtížně umíme představit.

Projekt Prométheus

K Pilsudskému patří velkolepý "Projekt Prométheus", který by osvobodil Litevce a Ukrajince z ruského područí a vytvořil "mezimořskou federaci" od Baltu až ke Krymu. Na východ jsou dveře otevřené, říká Pilsudski, a proniká do sovětského území přes 200 kilometrů hluboko. (Při následné sovětské protiofenzívě taktak ubrání Varšavu. Oponenti mu vytkli, že dobrodružně spolehl na "zázrak", dnes Poláci mluví o "zázraku na Visle" s posvátnou úctou.)

Oproti tomu jsou Češi přízemní a uměření. Když musejí po válce na Polácích vybojovat sporné Těšínsko, klíčové železniční spojení se Slovenskem, nezacházejí do vnitrozemí dál, než jim mocnosti Dohody dovolí. A pokud se po válce zasnili nad romantickou možností "koridoru k Jaderskému moři" nebo "africké kolonie v Togu", bylo to na chvilku - a pak rychle do masarykovské drobné práce.

Z ruského vlivu nevytáhli víc než Podkarpatskou Rus. Ale přes všechny výhrady vůči necitlivosti pražské vlády tam znatelně zlepšili život. Těch dvacet meziválečných let zůstalo pro Rusíny jednou z nejlepších chvil ve 20. století.

Ten, který se nemstí

Masaryk nikdy neměl tak zuřivého a vytrvalého celoživotního soupeře, jakým byl pro Pilsudského antisemitský nacionalista Roman Dmowski. I Karel Kramář byl proti tomu příklad smířlivosti.

I tak je ale pro české myšlení nepředstavitelné, aby otec státu, nespokojený se slabou demokracií ovládanou jeho soupeři, po čase provedl puč. A to nikoli puč nekrvavý a téměř v mezích ústavy, jak tady bývá tradicí, ale s 379 mrtvými a skoro tisícovkou raněných. (Možná bych jich bývalo i víc, ale Pilsudskému tenkrát v květnu 1926 pomohli socialističtí železničáři, kteří stávkou odřízli vládní vojska od Varšavy.) Pilsudski pak zřídil tvrdý karcer pro politické vězně, Berezu Kartuzskou.

Masaryk se ukazuje spíš ve známém příběhu s Ferdinandem Peroutkou: když ho drzý mladík kritizuje, poskytne mu velkorysý dar na vlastní časopis. (A i když se mu později časopis nelíbí, je pod jeho důstojnost, aby si stěžoval.)

Když se hlasovalo nohama

Na Pilsudského životopisu lze vidět některé modely chování jeho nástupců - Walesy, Kaczyńských, nakonec i Jaruzelského. Prezident je nadstranický, ale silný, a zodpovídá se - jak stálo v Pilsudského návrhu ústavy pro polskou druhou republiku - jen "Bohu a dějinám".

V tom se s Poláky nikdy neshodneme, jaký veřejný vzor byl lepší. Když se tenkrát v meziválečné Evropě "hlasovalo nohama", emigrace intelektuálních elit postihovala Rakousko či Maďarsko. Nikoli Polsko, nikoli Československo. Pro jednu zemi ale "hlasovali" desetisíce uprchlíků z Hitlerova Německa a ze Stalinova SSSR. A když měli volit, vybrali si Masaryka.

Autor:Tomaš Němeček tomas.nemecek@economia.cz

Logika lasky.

Srdíčko v náruči schováváš,
hlava te bolí, náhle se topíš,
na smůlu prokletou nadáváš.
Prober se, koukni! Už to dopiš!

Srdce zlomné? Či uražené?
Prý svítá...kde světlo schovalo se?
Kdo se zajímá o poražené..
Ty noci! Kdy milovalo se..

Srdce zmatené, ah západ slunce.
Nebe temě rudou je vymalováno,
láska má cenu trojské unce.
Takže? Bylo domilováno?
ano.

Slunce a oběti

Obloha jasně zářila
a ty si panikařila,
Hle! Obloha poteměla,
a ty? Nic si neměla.

Kdože tě teď ochrání?
No prý asi jen svítání!
Kdo před tebou se skloní?
Já ne, bylo předloni.

Návrat do Básnikého koutku

Podívej se na oblohu,
podivej se na hvězdy,
pohlédni na polohu
hvězd, staví tě ke zdi.

Měsíc rudou krví zbrocen,
dýka ta srdcem rejdí!
sedíš činem svím ohromen,
jsi vinen! ostatní tvrdí....



Pokus o oživení tak trošku zatouchající rubriky s popiskem má tvorba, básničky....

Dubioza klips

Dubioza

Lahůdka co za zo čekání teda opravdu stála!!

1.Starověká orientální literatura

Sumerská a Akkadská

Klínovým písmem na hliněné destičky, psané trojhranným rydlem. Epos o Gilgamešovi( Sumerský král ilgameš hledá řešení na základní žívotní problémy).

Staroegyptská

Hieroglyfické písmo psané na papirus perem z třtiny. Především milostné písně, oslavné písně Faraonů, Kniha Mrtvých životopisy a Achnatonův hymnus slunce

Hebrejská

Je přechodem mezi orientáolní a evropskou literaturou.

Bible-dělí se na 2 části – nový a starý zákon. Starý zákon je judaistický a novzý křesťanský. Je to soubor výkladů náboženské víry, pravidel chování a morálky.

Starý zákon- 3 oddíly- Tóra -pět knih Mojžíšových

soubor Proroků- z dějin Izraele Izajáš Jeremiáš Ezechiel Dvanáct proroků

tzv svaté spisy- básnickěé knihy,žalmy, mýty o stvoření světa, Marie a Josef...

Indická literatura

Posvátné knihy Védy (védskáý jazik pak sanskrt) Hymnusy na Árjské bohy

Eposy- zpěvy Mahábhárata a Rámájana

Perská literatura

Avesta- zbírka náboženských textů

Čínská literatura

znakové písmo na hedvábí nebo papír, hodně filosofie a básní, Kniha písní a konfuciaisticke a taoistické texty

Nový školní den

Tááák mame tu první školní den ... co nam přinese ten nový školní rok? Předevšim enormní spoustu učiva zvláště pro nás předmaturanty.... spousta seminarek atd. Co přinesl mě? pravděpodobný konec s klavirem .. no takže nalada je podpsa...

Co by měl přinées vám, čtenářům blogu?
- nový systém galerií fotek (nic neslibuju ale pracuju na tom )
- pokračování nového projektu Rádio Ikary!
*potlesk*
Děkuji. Předpokládám že se dostanu k dopsání několika kapitol Příběhu taletí s nějakými odskoky od moderního fantasy světa ke klasickejm psychologickemjm povidkam a možná se odhodlám dodělat pár básniček.
určitě bych dál zvěřejňoval projekt z výtvarky a eseje o Historii.... Teoreticky je možné že se tu i objeví nějaké ty maturitní otázky vypracované! ( už je připravené první část češtiny. ) což musím přijít na tojak to ustukturovat v systému záložek .. asi to bude Maturita, Čeština, literatura a podobně....

Jinak všem studentíkům Přeji mnoho zdaru v nadcházejících deseti měsících a klidné příští prázdniny bez opravných zkoušek..... hlásí se ráádio Ikary lehce nasrane a rozmrzele smutné.. Have a nice day my sweet heart