No občas bývá všechno jinak, prostě to tak chodí? Asi už je to tak no.... Dlouho se zabývám tím, jestli mi to všecko vždycky stojí zato. Občas dojdu k tomu, že ne. Někdy, ale také k tomu, že jo. Co převládá!!! Co, jen co ? Já ti ani nevím. Vlastně vím. Nemusíš mi tohle říkat. Víme to přece oba! Bojím se, že přijdu o to co mám, ale taky se bojím a myslím si, že jsem už jednak přišel a jednak je to neodvratný závěr plíživě se přibližující.
Ono to tak i bude, nebaví mě to. Ne tak jako dřív? To bych neřekl. Spíš mě to všechno vysiluje. Poslouchaní těch poznámek myšlených smrtelně vážně, až mívám chuť to co je jejich obsahem udělat. Aby byl klid. Tu vyčítavost v hlase lidí co sami nejsou ani v nejmenším bez vinny, nesnáším.
Jo máš pravdu. Není to tak hrozné. Vem si třeba Terku. na poznámky jsem i docela i zvykl. Sice mě začínají štvát víc a víc. A myslí si, že jen tak plácám do větru. Ale i to, že všechno se snaží nějak zaméct pod koberec, aby byl klid. Ale proč? Mám to vůbec chtít vědět? radši ne. Asi to má svůj důvod viď?
Heleď, když už jsem u toho. Nevím co se to opětovně semnou děje. No přesněji vím. Jo je zase zima, je zase málo světla a ty, stejně jako já, si jsi vědoma toho , že to mi nedělá dobře. Že ne všechno co se zdá být v pohodě v pohodě je, že nevím jak z toho všeho ven. A nemám odvahu se na někoho obrátit. Všichni se mají fajn jsou šťastní. Sice serou na mě a to dokonale i přes jejich sliby, ale no to je jedno. Nevím jak z toho. Na koho se obrátit když není na koho. Terka? Jsou to věci o ní. Poslední člobrda co chtěl a dělal to. Tak ten se do mě zamiloval a nemame se už raději nikdy vidět. Asi to tak má být ikdyž je to zlatíčko. ( Asi bych to neměl psát tak jako ten zbytek. Hlavně na tuhle část bude žárlit ).
Radši se už měj. Mám tě rád.
P.S Znovu ti napíši, toho bych se nebál. Vždycky tam budeš schovaná... !!!!
S láskou Ikary Michalko.
pátek 30. listopadu 2007
čtvrtek 22. listopadu 2007
Pain
Pain jsou indistrial metalova kapela působící od roku 1997 ( říká wikipedia, ale taky jejich vlastní MySpace ) původem ze Švédska. Hlavním mozkem a také frotmanem ( tedy zpěvákem, autorem a hlavní tváří) je Peter Tägtgren, ten také kapelu založil jako svůj projekt jen tak pro zábavu. Mimo to je Peter Tägtgren také vokalista a kytarista Hypocrisy ( článek je v plánu ). Peter Tägtgren Spolupracuje a spolupracoval s kapelama tak zvučných jmen jako Celtic Frost, Children Of Bodom, Dimmu Borgir, což jej vyneslo na pozici jednoho z nejuznávanějších hudebníků ve Švédsku.
Pro zajímavost. Stálým členem Pain je pouze Peter. Zbytek jsou hosté a session memebers. Ty mám z Wikipedia.
Zombie Slam
Tedy:
Live Members
* Michael Bohlin - Guitar (2007)
* Mathias Kamijo - Guitars
* Andrea Odendahl - Guitars (2005)
* Saroth (Yngve Liljebäck) - Bass
* Alla Fedynitch - Bass (2005)
* André Skaug - Bass (2007)
* Horgh (Reidar Horghagen) - Drums (1999)
* David Wallin - Drums 2005)
* Marc Gossar - Drums (2007)
Session Members
* Alexi Laiho - Guitar solo (Just Think Again) (2007)
* Peter Iwers - Bass (Save Your Prayers, Nailed to the Ground) (2007)
* Horgh (Reidar Horghagen) - Drums (Rebirth) (1999)
* Mikkey Dee - Drums (Zombie Slam) (2007)
* Michael Bohlin - Guitar (2007)
* Mathias Kamijo - Guitars
* Andrea Odendahl - Guitars (2005)
* Saroth (Yngve Liljebäck) - Bass
* Alla Fedynitch - Bass (2005)
* André Skaug - Bass (2007)
* Horgh (Reidar Horghagen) - Drums (1999)
* David Wallin - Drums 2005)
* Marc Gossar - Drums (2007)
Pain vydali ( nebo vydal ? ) celkem 4 alba a jedno DVD Live Is Overrated - (2005)
* Pain - (1997)
* Rebirth - (1999)
* Nothing Remains The Same - (2002)
* Dancing With The Dead - (2005)
* Psalms Of Extinction - (2007)
Zdorojovím materíálem mi nakonec byly
MySpace
Wikipedia v originalni, anglicke mutaci.
P.S. Poznámka pod čarou, Pain jsou předskokani Nightwish na jejich koncerte v T-mobile areně v Praze. 20. 2. 2008
neděle 11. listopadu 2007
Islands
Islands jsou Kanaďani. No na tom by nebylo nic tak zajímavého kdyby to nebyli takzvaní francouzští Kanaďané, tady z Quebecu a Montrealu :) Takže napůl evropani ne ??? :-D
Tato opětovně inderockova kapelka vydává pod Equator Records. vznikly docela nedávno a to v roce 2005. natočili totiž svou prvotinu Return to the Sea jež bylo vydáno v roce 2006 a bylo nahráno napůl v pokoji Jamieho! Nakonec album vydalo Break Glass Studio, bylo produkováno Markem Lawsonem. Je to prozatím ( pokud je mi známo) jejich dosavadně jediné album. V roce 2006 vydali ještě dva singly - Rough Gems a Don't Call Me Whitney, Bobby.
Don't Call Me Whitney, Boby
Několikrát kapela dokonce změnila i sestavu, odešel jak zakladatel tak nakonec i bubeník. Tpho nahradil Aaron Harris. a Přišla i vokalistka Kate perkins. Vše dopadlo tak, že tento rok vyrábějí pro svou prvotinu brášku.
sobota 10. listopadu 2007
O zlomených srdcích milenců
Probíhala soutěž otužilců,
to já byl v družstvu utopenců.
Tak a teď na dně.
Píší vám básně.
O čem, že? O stromech z kostlivců,
tak i o snech mrtvých básníků.
Píši vám básně.
Teď, zde v bahně.
Zlomených srdcích milenců
nebo utrpení světců.
Teď v bahně,
píší já básně.
Možná kamarádce,
ale určitě Terce...
to já byl v družstvu utopenců.
Tak a teď na dně.
Píší vám básně.
O čem, že? O stromech z kostlivců,
tak i o snech mrtvých básníků.
Píši vám básně.
Teď, zde v bahně.
Zlomených srdcích milenců
nebo utrpení světců.
Teď v bahně,
píší já básně.
Možná kamarádce,
ale určitě Terce...
pátek 9. listopadu 2007
Khoiba
Khoiba se skládá momentálně z 3 členů, Emy brabcové, filipa Míška ( společně dělali projekt Roe -Deer ), třetím členem je Petr Šámal ( Filip Míšek se sním setkal v kapele Hummingbird. Kapela momentálně nemá stálého bubeníka.
Původně byla Khoiba vedleším projektem obou hlavních tahounů, Míška a vrabcové, ale po debutu Dilemma a vítězství v Jim Beam Music se odtrhli od ostatních projektů a plně se věnují Khoibě.
Khoiba se na vlastním MySpace označuje za Indie kapelu ( což dosti sedí, ale spíše bych to ještě dorozmělnil na Téměř indielectronica...) Pokud někdo chce vědět víc o Indie hudbě pak je dobým nápadem tahle stránka.
Tak, Khoiba vydala v momentální době V podstatě tři a jedno DVD. Debut Dilemma (2002), Nice traps(2004), Mellow Drama (2007) a DVD Tourturism (2006).
Not As It Seems
Své nahrávky nejdřive vydali pod křídly Globus Records (Nice Traps). Listening Pearls (DE), což je indie vydavatelství, nahrávky vydalo v několika dalších zemích Evropy. tak to bude i v případě nového alba
Make no Silence
Pro zajímavost prodělaly před vydáním nového alba koncertní turné společne s IAMX (prej nic moc zážitek pro Khoibu ) . Khoiba nemá texty v češtině nýbrž v angličtině (skládá je Ema). Khoiba nahrála taéž hudbu pro film Restart Julia Ševčíka
Pathetic (Restart)
středa 7. listopadu 2007
Někdy, než vstanu tak sním.
Poslední dobou, když se vzbudím, přemýšlím co mne čeká v těch příštích 24 hodinách. Nakonec si řeknu, že to nechci raději ani vědět. Říkám si ale taky ještě jednu věc, co bych vlastně tměnil na tom včerejšku. Často vlastně ani nevím co. Někdy mě jasný odpoveď napadne. Třeba to obligádní nemám být tak nepříjemný, měl jsem to očekávát a ustát to a nebýt takový vždyť se znám přeciš.. Ale někdy, jen někdy, mě napadá onkrétněší podoba ala neměl jsem jít tam a tam, neměl jsem se vzbouzet, a nebo. Měl jsem tomu dnu předejít, definitivně.
Třeba dneska, vstal jsem a jako obvyklepřemýšlel kolik času si můžu dovolit než se budu muset sebrat osprchovat a jít do školy, ale napadlo mě ještě něco. Když jí napíši bude ráda nebo se na mě naštve i za to málo? Odepíše vůbec? No napadla mě ještě jedna věc. Má cennu si kazit den tím že jí napíšu... Mam to valstně udělat? Nebo dělat že tu nejsem ? ( to mi jde skvěle! ) Nakonec jsem napsal, večer a moc nelitoval že jsem to udělal až tak pozdě, vlastně jsme si toho moc nenapsali ani. To je na tom asi to nejvtipnější. Vždy se cítím provinile když mi řiká , že ji nepíši a vim, že má pravdu. Pak to zkouším, ale vypadáto očicvidně že otravuju nebo nemá kredit. Občas si řikám jestli mám takové štěstí, že pokaždé když ji napíšu ji dochází. No jsem to ale lucker ne??? :-)
Ale vraťme se, milý čtenáři, raději zase na počátek našeho příběhu, přesněji mojeho. Tak, jak se mi začal odvíjet před očima dnes ráno.
Zase ten zpropadený budík začal pískat tím nesnesitelným tempem. Nenávidím ho, jednou ho fakt hodim na zem z postele a rozdupu na atomy! Vstal jsem nakonec po několikerém pokusu o usnutí a zaonačení to na chybu matrixu co má za vinnu nefunkci budíku. Kouknul jsem se na mobil kde se skvěla ikonka SMSky, helemese! Copak píše? Kalhoty už mám nasobě a snažím se si správně zapnout knoflíčky nakošily, a už čtu: Ahoj, preju pekne vstavani, ja ted radeji du pryc protoze tohle vsechno nema cennu nenavidim to tu, utecu naporad. Miluju te.
Achjo, tak to tu máme všechno znovu? Co vlastně dělám špatně? Ale ne ono to bude dobré, nebud dělat hlouposti není taková už. Nedělá to a ví že í věřim a že by mne sklamala. Odepsal jsem že emigrujem do Kanady a utíkal něco zdlábnout. Rychle ještě připravit věci do školy a bude to. 6 Hodin výuky se dá přežit, praktika jsou zatím spíše hra s mikroskopem na téma kdo si dřív vyšťouchne oko, takže to bude taky pohodička. Akorat ten můj prúšvihář nějak neodepisuje. No nebudem přeci plašit nééé? Tak jsem přežil jdene den. dva tři čtyři, týden dva tři , měsíc. každý den, to zpráva bez odezvy.Vlastně už nikdy žádná nepřišla. Tak skončil sen malého chlapce. Stál, koukal. Slzičky mu tekly po tvářích a rozcuchané vlasy začaly moknout od deště, pořád tam stál. Prázdnýma očima koukal do dálky a plakal. Proč vlastně malý chlapec plakal když kluci nepláčou? Pláčou nebojte, ale tohle nebyly chlapečci ale chlapeček. Proč ten modrooký chlapeček plakal? Pro déšť? Pro zimu? "Možná proto, že mu vzali naději." Otočil jsem se, a uviděl tmavovlásku s modrýma očima co pomalým krokem šla proti mě. Nikdy. NIKDY neber někomu naději. Protože pak se z každého stane takovýhle chlapeček nebo holčička. Zůstanou uprostřed ulice v dešti samotní jen se svojí samotou. " Jen se podívej, kdo myslíš že ji sebral jemu?" A ukázala na toho chlapečka. Kyž jsem se na něj podíval, věděl jsem, že ho znám. Stál jsem tam a věděl, že jsem to vlastně já. Podíval jsem se na moji průvodkyni. "Ty, nikdo jinej" se mi vybavilo. A v jejích očich se zaleskly slzy. "Promiň" Řekla, a odešla. Stál jsem tam a nedokázal jsem se ani hnout. a zašla za roh.
Takhle jsem se opět navrátil do reality, koukal do strapu zabořený do polštáře a tekly mi slzy. Neber nikdy nikomu naděje... Znělo mi v uších.
Třeba dneska, vstal jsem a jako obvyklepřemýšlel kolik času si můžu dovolit než se budu muset sebrat osprchovat a jít do školy, ale napadlo mě ještě něco. Když jí napíši bude ráda nebo se na mě naštve i za to málo? Odepíše vůbec? No napadla mě ještě jedna věc. Má cennu si kazit den tím že jí napíšu... Mam to valstně udělat? Nebo dělat že tu nejsem ? ( to mi jde skvěle! ) Nakonec jsem napsal, večer a moc nelitoval že jsem to udělal až tak pozdě, vlastně jsme si toho moc nenapsali ani. To je na tom asi to nejvtipnější. Vždy se cítím provinile když mi řiká , že ji nepíši a vim, že má pravdu. Pak to zkouším, ale vypadáto očicvidně že otravuju nebo nemá kredit. Občas si řikám jestli mám takové štěstí, že pokaždé když ji napíšu ji dochází. No jsem to ale lucker ne??? :-)
Ale vraťme se, milý čtenáři, raději zase na počátek našeho příběhu, přesněji mojeho. Tak, jak se mi začal odvíjet před očima dnes ráno.
Zase ten zpropadený budík začal pískat tím nesnesitelným tempem. Nenávidím ho, jednou ho fakt hodim na zem z postele a rozdupu na atomy! Vstal jsem nakonec po několikerém pokusu o usnutí a zaonačení to na chybu matrixu co má za vinnu nefunkci budíku. Kouknul jsem se na mobil kde se skvěla ikonka SMSky, helemese! Copak píše? Kalhoty už mám nasobě a snažím se si správně zapnout knoflíčky nakošily, a už čtu: Ahoj, preju pekne vstavani, ja ted radeji du pryc protoze tohle vsechno nema cennu nenavidim to tu, utecu naporad. Miluju te.
Achjo, tak to tu máme všechno znovu? Co vlastně dělám špatně? Ale ne ono to bude dobré, nebud dělat hlouposti není taková už. Nedělá to a ví že í věřim a že by mne sklamala. Odepsal jsem že emigrujem do Kanady a utíkal něco zdlábnout. Rychle ještě připravit věci do školy a bude to. 6 Hodin výuky se dá přežit, praktika jsou zatím spíše hra s mikroskopem na téma kdo si dřív vyšťouchne oko, takže to bude taky pohodička. Akorat ten můj prúšvihář nějak neodepisuje. No nebudem přeci plašit nééé? Tak jsem přežil jdene den. dva tři čtyři, týden dva tři , měsíc. každý den, to zpráva bez odezvy.Vlastně už nikdy žádná nepřišla. Tak skončil sen malého chlapce. Stál, koukal. Slzičky mu tekly po tvářích a rozcuchané vlasy začaly moknout od deště, pořád tam stál. Prázdnýma očima koukal do dálky a plakal. Proč vlastně malý chlapec plakal když kluci nepláčou? Pláčou nebojte, ale tohle nebyly chlapečci ale chlapeček. Proč ten modrooký chlapeček plakal? Pro déšť? Pro zimu? "Možná proto, že mu vzali naději." Otočil jsem se, a uviděl tmavovlásku s modrýma očima co pomalým krokem šla proti mě. Nikdy. NIKDY neber někomu naději. Protože pak se z každého stane takovýhle chlapeček nebo holčička. Zůstanou uprostřed ulice v dešti samotní jen se svojí samotou. " Jen se podívej, kdo myslíš že ji sebral jemu?" A ukázala na toho chlapečka. Kyž jsem se na něj podíval, věděl jsem, že ho znám. Stál jsem tam a věděl, že jsem to vlastně já. Podíval jsem se na moji průvodkyni. "Ty, nikdo jinej" se mi vybavilo. A v jejích očich se zaleskly slzy. "Promiň" Řekla, a odešla. Stál jsem tam a nedokázal jsem se ani hnout. a zašla za roh.
Takhle jsem se opět navrátil do reality, koukal do strapu zabořený do polštáře a tekly mi slzy. Neber nikdy nikomu naděje... Znělo mi v uších.
úterý 6. listopadu 2007
Report, aneb co ještě za katastrofu příjde
Podrobná správa z naší třídní výpravy do těžebního města Kutná hora, jest v přípravě. Taakže, kdo si počka ten se dočká... popojedem
Je tu další milion fotek. Ty uchylácký s Vaňasem raději publikovat nebudu, ale určitě pár přibude od Jakubičky a Nikol, teda pokud mi je daj no :-D Protě vytrvejte..
Co nás teda čeká? ( Moji maličkost jako autora k napsání a vás jako čtenářstvo k přečtení.)
Je tu další milion fotek. Ty uchylácký s Vaňasem raději publikovat nebudu, ale určitě pár přibude od Jakubičky a Nikol, teda pokud mi je daj no :-D Protě vytrvejte..
Co nás teda čeká? ( Moji maličkost jako autora k napsání a vás jako čtenářstvo k přečtení.)
- Článek o Kutné Hoře + tuna faktů
- Report z naší výpravy
- Zbytek fotek od 2 avizovaných lidí
- Nutnost to přečíst a OKOMENTOVAT!
Kutna hora IX. Jo už poslední
Toto je možno jen a jen v českých zemích...
Kuklox klan.. Bíla liga Bíla síla... Permoníků bílá!!!!:-D
Jednou se možná i vezmem :-D
Frantaaaa
Kutná hora VII
Nádherné varhany..
strop hlavní lodě nad oltářem
Boční loď
Jakubička s Terkou Pózujou po návštěvě úžasný stylový kavárničky :-D
Kutna hora I
Návštěva byla hodně zajímavá... Takže kostnice.
pondělí 5. listopadu 2007
Echm echm, no a co jako?
Tohle je takz moc pěkné, kašlu na to jestli je to pseudodepresivně utvořené pseudodepresivníma pozérníma lidma.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
