Pavel Mrkus

je to sice v šílené kvalitě, ale lepší jsem momentálně nenašel. Takže Pár videí o práci mého budoucího profesora :-)

Andy Warhol

Filmové dílo Andy Warhola je někdy neprávem vnímáno jen jako doplněk jeho obrazů. Nejčastěji promítané filmy jako Dracula nebo Flesh pocházejí až z přelomu šedesátých a sedmdesátých let a lví podíl na nich měli spolupracovníci z newyorské Factory. Andy Warhol přitom s filmovou kamerou experimentoval již od roku 1963 a jeho tehdejší pokusy s mechanickým záznamem obrazu hrají v celku jeho práce klíčovou roli. Filmová kamera se pro Warhola stala pomocníkem, pomocí kterého zachycoval objekty svého voyeurismu. Právě v tomto období vznikly Warholovy nejradikálnější filmové opusy, mezi než patří i legendární, ale málokdy promítaný mnohahodinový záběr na mrakodrap Empire State Building. Výstava Andy Warhol: Motion Pictures poprvé v České republice představuje rané Warholovy filmy, ve kterých hraje hlavní roli fascinace záznamem času. Jde o filmy jako Spánek (Sleep) z roku 1963, na kterém mnoho hodin pozorujeme spícího muže, či série Kamerových zkoušek (Screen Tests) z let 1964-1966, ve které v několikaminutových filmech frontálně zachytil obličeje svých přátel (Dennis Hopper, Walter Burn, Piero Heliczer, James Rosenquist) a anonymních návštěvníků jeho ateliéru. Výstava je uskutečnitelná díky převodu filmového materiálu do DVD formátu. Tato technologie umožňuje Warholovy filmy vnímat jako skutečné „oživlé obrazy“ v galerii.

Filmy na výstavě

Andy Warhol: Screen Tests / Kamerové zkoušky

16mm film převedený do digitální podoby (DVD), černobílý, němý, délka jednoho filmu 4 minuty při rychlosti 16 políček za sekundu

Tento soubor obsahuje:
Screen Test: Dennis Hopper (1964)
Screen Test: Edie Sedgwick (1965)
Screen Test: Susan Sontag (1964)
Screen Test: Salvador Dali (1966)
Screen Test: James Rosenquist (1964)
Screen Test: Lou Reed (Coke) (1966)


Selections from THE THIRTEEN MOST BEAUTIFUL BOYS
(Výběr ze Třinácti nejkrásnějších hochů)
16mm film převedený do digitální podoby (DVD), černobílý, němý, délka jednoho filmu 4 minuty při rychlosti 16 políček za sekundu

Tento soubor obsahuje:
Screen Test: Freddy Herko (1964)
Screen Test: Rufus Collins (1964)
Screen Test: Richard Markowitz (1964)

Selections of ANDY WARHOL‘S MOST BEAUTIFUL WOMEN, 1964–65
(Výběr z nejkrásnějších žen Andyho Warhola)
16mm film převedený do digitální podoby (DVD), černobílý, němý, 16 minut při rychlosti 16 políček za sekundu

Tento soubor obsahuje:
Screen Test: Jane Holzer (1964)
Screen Test: Ann Buchanan (1964)
Screen Test: Ivy Nicholson (1964)

Silent films / Němé filmy, 16 mm film

Sleep / Spánek. 1963
16mm film převedený do digitální podoby (DVD), černobílý, němý, původní projekční doba 5 hodin 21 minut; zkrácená verze 42 minut při rychlosti 16 políček za sekundu. Účinkuje John Giorno.
Šestihodinový film Spánek ukazuje básníka Johna Giorna v různých pozicích při spánku. Warhol protáhl "děj", natočený na stostopové filmové kotouče, tak, že jednotlivé segmenty filmu zkopíroval do smyček. Výsledný obraz je zamrzlý filmový snímek, promítaný rychlostí šestnácti políček za sekundu.

Haircut (No. 1) / Účes (č. 1). 1963
16mm film převedený do digitální podoby (DVD), černobílý, němý, 27 minut při rychlosti 16 políček za sekundu. Účinkují John Daley, Freddy Herko, Billy Name, James Waring.
Raný Warholův experiment: bylo natočeno šest stostopových kotoučů filmu ze šesti různých pozic kamery. Dramatické osvětlení, které přispívá k homoerotické atmosféře, navrhl Billy Name, překrývající se obrazy a zrnitá struktura dodávají filmu hloubku a hutnost, charakteristické pro určitý typ portrétních filmů.

Kiss / Polibek. 1963
16mm film převedený do digitální podoby (DVD), černobílý, němý, 54 minut při rychlosti 16 políček za sekundu.
Tento film byl původně promítán jako seriál. Ukazuje detailní záběry francouzského polibku různých párů, každá sekvence zabírá jeden kotouč filmu. Ve filmu vystupují staří známí z Továrny, jako Naomi Levine, Gerard Malanga, "Baby" Jane Holzer a John Palmer, dále umělec Marisol, kritik Pierre Restany a básník Ed Sanders.

Blow Job. 1964
16mm film převedený do digitální podoby (DVD), černobílý, němý, 41 minut při rychlosti 16 políček za sekundu.
Hledáček voyeuristické kamery je zaostřen na detail tváře mladého muže, jinak vidíme jen límeček jeho bundy. Hlava je stále zarámovaná v záběru, hemoerotický výraz mladíkova obličeje vyjadřuje pozvolný vzestup a pokles jeho emocí. Sexuální aktivita, jakou naznačuje název filmu, se odehrává - pokud vůbec - mimo obraz a je ponechána imaginaci diváka. Film je reinterpretací principu sovětské filmové teorie, tzv. Kulešovova efektu, podle nějž záběry získávají rozdílný význam podle toho, vedle jakých jiných záběrů se ocitají. Zde "význam" nezávisí na juxtapozici záběrů, ale sugestivnosti názvu filmu.

Eat /Jídlo. 1964
16mm film převedený do digitální podoby (DVD), černobílý, němý, 39 minut při rychlosti 16 políček za sekundu. Účinkuje Robert Indiana.
Ve filmu Jídlo vidíme umělce Roberta Indianu, jak pomalu jí houbu. V tomto filmu hraje důležitou roli čas: jednoduchý děj se opakuje a je zpomalený, zkopírovaný do smyček, takže výsledkem je zamrzlý filmový snímek, promítaný rychlostí šestnácti políček za sekundu. Sekvence je sestříhaná tak, aby neodpovídala souslednosti děje a Indiana svůj zákusek nikdy nedojí.

Empire. 1964
16mm film převedený do digitální podoby (DVD), černobílý, němý, původní projekční doba 8 hodin 5 minut; zkrácená verze 48 minut při rychlosti 16 políček za sekundu.
Výňatek z osmihodinového filmu, který tvoří jediný záběr Empire State Building, natočen v noci na 2. června 1964 z 41. patra budovy vydavatelství Time-Life. Ve Warholově filmové tvorbě je děj rozostřen novým pojetím filmového času, jímž je "reálný čas" jako neustálá přítomnost. Stostopové kotouče filmu, které vždy tvoří jeden záběr, lze přirovnat ke Warholovým cyklům sítotisků v tom, že mají stejně nepřesné okraje a přiznávají otevřeně proces vzniku i materiál. Každý kotouč filmu je samostatný úsek času, oddělený záblesky světla na začátku i na konci. Tato dialektika kamery a času dospívá v Empire ke svému vyvrcholení.

Henry Geldzahler. 1964
16mm film převedený do digitální podoby (DVD), černobílý, němý, 99 minut při rychlosti 16 políček za sekundu. Účinkuje Henry Geldzahler.
Americký kurátor a propagátor Warhola pokuřuje mohutný doutník. Zpomalená rychlost už tak minimálního děje nechává vyniknout textury a jemné nuance filmového záznamu lidské tváře. Toto dílo se vyrovná Warholovým portrétům na plátně co do hloubky využití možností média a schopnosti vystihnout a zdůraznit osobité rysy portrétovaného.


za svojí osobu můžu říct snad jen to, že je to opradu pecka a byl jsem nadšenej!! Sice byl problém se do Rudolfina vůbec dostat, protože kdy jindy tam budu chtít, než když se běží půlmaraton a hlavně Cíl a Start je na palachovo náměstí! Po výletu téměř až k Intercontinentalu se však dílo povedlo a po DOX následoval i filmově obrazový záitek z Andyho!

blaznu neni nikdy dost

DOX - Markus Heumer, Šlapetová - Rittstein

common

Akryl a tužka A2

Akryl a tužka A2

Look at me! I'm lovely (ideální by byl rozměr 150*200 cm ale kdo mi to zaplatí žejo!)

Space

Myslis ze to umis na lyžích?

Tak tihle kluci na tomhle videu te z tohohle velikýho omylu hodně rychle vyvedou!

maturitni prace

Nejobtížnější částí celého procesu vytvoření sociální kampaně, která je úkolem maturitní práce asi bývá přetavení naší představy o formě na skutečnou formu. Přesun z konceptu k reálnému výtvoru. Neplatí zde zákony konceptualistů, samotný proces je důležitý, ale musí být doložen finálním výsledkem. Překvapivě nebyl tento proces nejnáročnější. Složitější bylo rozhodnout se nejen jak pojmout kampaň, ale předtím nutnost vybrat téma. A tam ležel kámen úrazu všeho. Nápadů bylo spousty… První mě zaujal projekt Nadace Vodafone pod názvem rok jinak, kde se jednalo o možnost práce ve zvolené neziskové organizaci, přičemž nadace platila člověku plat stejně, jako by byl stále v předchozí práci a to vše po jeden rok. Další nápad byl kampaň pro Bílý kruh bezpečí, kde by kampaň byla zaměřená na problém týrání mužů. Další možností bylo upozornění na bezdomovce. Nakonec to ale vyhrál námět docela klasický, bezpečnost na silnicích. Takové poměrně „vznešené“ téma. Proč zrovna tohle? Nejspíš kvůli spotu z kampaně nemyslíš – zaplatíš s názvem Blázinec. Nemyslíš – zaplatíš, se mi líbí z mnoha důvodů, jedním je i to, že v podstatě beze strachu a natvrdo ukazuje možná až přehnaně tvrdou realitu, bez rukaviček. To je to, co se mi na nich líbí. Odvaha, užití kýče, který je sice vydírající a straší, ale nevzbuzuje v nás pocit vinny za to, že jsme se narodily v „bohaté“ části světa, ale pouze chce, abychom dodržovali to, co už beztak máme dodržovat a navíc nás to samotné chrání. Abychom byly alespoň o něco málo zodpovědnější a chránili tak sebe ale i své okolí. A pak je omluvitelná tvrdá realita bez zjemnění, i útok na city, protože pokud lidi nevystrašíte až téměř do paranoie, nic, ale vůbec nic je nedonutí něco změnit nebo něco dělat.
Nechtěl jsem používat stejný možná až moc za vlasy přitažený a názorný způsob. Protože i stejné téma se dá udělat na spousty způsobů a často je hravější způsob. Metafora je rafinovanější. Není tak přímočaře vydíravý, nesklidí kritiku za brutalitu, přehnanost, ani se nedostane do konfliktu s kodexem reklamy nebo morálkou, ale zároveň splní svůj účel. V tomto případě donutí lidi zamyslet se nad tím, co dělají. Ano použije k tomu útok na naše vnitřní ochranitelské pudy, svým způsobem je to až zvrácené zneužití. Ale nikdo vás v této reklamě neoslovuje aby jste poslali DMS za třicet korun, přispěli na konto Míša a podobně. Pouze chce dodržování a chránění vás samotných a aby jste dodržovali to, co ostatně dodržovat máte. Hlavní plakát je jasně čitelný a podle slov kamarádky až hnusně mrazivý. V inzerci jako takové jsem použil Formy příběhu. Ten se odehrává na dvou oddělených inzercích, jež jsou publikovány za sebou. Utváří obraz reality jejího možného dopadu.

architketura - seminárka - co Vy na to ?

Funkčnost a organický tvar, tolik preferovaný v současné architektuře. To je hlavní motto celé stavby. Vyvarování se odkazům na uživatele stavby, ale zároveň zohlednění jejich potřeb v maximální míře. Je jakýsi podtitulek.
Tvar kluziště bude dvojí. První, velký okruh bude do tvaru osmy. Druhý menší bude mít pro změnu tvar kruhu. To všechno proto, aby se dosáhlo co nejlepšího souznění mezi přirozenými pohyby vážky za letu a možností stejného pohybu i při užívání si bruslení, aby to zkrátka nebylo vážkám proti srsti. A takto odpovídala nejoblíbenějším a masivně se rozšiřujícím sportovním disciplínám vážkového rychlobruslařství ve kterém jsou naši reprezentanti počítáni mezi světovou špičku. Ale zároveň umožňovala pořádání závodů ve starších klasických disciplínách.
Další z velmi důležitých prvků celé stavby je bezesporu prostor pro diváky. Ten je koncipován nejen jako tribuna po obvodu velké dráhy ale každá z vážek má možnost se proletět ke stropu a nerušeně pozorovat celé dění na dráze ze sobě milé pozice, tedy shora.
Zbylé zázemí stadionu, šatny, konferenční sál, posilovna, občerstvení, chladící zařízení pro dráhu je umístěno v podzemní části haly. Bary jsou volené kontrastní, měkké a spíše teplého nebo neutrálního ladění to včetně měkkých materiálů příjemných na dotyk s hojným využitím chromových prvků v detailech: Kliky, zábradlí, stoly a jiné vybavení. Proto, je venkovní část pokryta černou barvou s lesklým povrchem, ve kterém se odráží okolní terén. Celé ploše střechy, která je svedena až k zemi, dominuje prohloubený prostor s obřím oknem, které je z polopropustného materiálu, tudíž jeho průhlednost je patrná pouze z vnitřní části. Díky použití nejmodernějších materiálů je možno korigovat objem světla jím propouštěný a zároveň pohlcuje veškerou sluneční energii, kterou lze využívat dále k vytápění prostor mimo ledové plochy
Vnitřek je pak vyveden ve světle fialové, oranžové a červené. Nábytek je látkový, měkký stěny jsou potažené stejným materiálem a barvou pro sjednocení prostoru a vytvoření dojmu domáckosti, harmonie a klidu před samotným zážitkem popřípadě výkonem. Hlavní vchody jsou dva. Jeden na jižní a druhý na severní straně budovy usnadní to pohyb diváků nejen dovnitř ale i ven jak při začátku, konci tak i při evakuaci. Souměrnost je ostatně jedním z prvků celé budovy.
 

Freeride

Maximální pecka a můj sen. Kdo si jde zajezdit semnou ? :-)