Tak, asi mám problém.

No občas bývá všechno jinak, prostě to tak chodí? Asi už je to tak no.... Dlouho se zabývám tím, jestli mi to všecko vždycky stojí zato. Občas dojdu k tomu, že ne. Někdy, ale také k tomu, že jo. Co převládá!!! Co, jen co ? Já ti ani nevím. Vlastně vím. Nemusíš mi tohle říkat. Víme to přece oba! Bojím se, že přijdu o to co mám, ale taky se bojím a myslím si, že jsem už jednak přišel a jednak je to neodvratný závěr plíživě se přibližující.

Ono to tak i bude, nebaví mě to. Ne tak jako dřív? To bych neřekl. Spíš mě to všechno vysiluje. Poslouchaní těch poznámek myšlených smrtelně vážně, až mívám chuť to co je jejich obsahem udělat. Aby byl klid. Tu vyčítavost v hlase lidí co sami nejsou ani v nejmenším bez vinny, nesnáším.
Jo máš pravdu. Není to tak hrozné. Vem si třeba Terku. na poznámky jsem i docela i zvykl. Sice mě začínají štvát víc a víc. A myslí si, že jen tak plácám do větru. Ale i to, že všechno se snaží nějak zaméct pod koberec, aby byl klid. Ale proč? Mám to vůbec chtít vědět? radši ne. Asi to má svůj důvod viď?

Heleď, když už jsem u toho. Nevím co se to opětovně semnou děje. No přesněji vím. Jo je zase zima, je zase málo světla a ty, stejně jako já, si jsi vědoma toho , že to mi nedělá dobře. Že ne všechno co se zdá být v pohodě v pohodě je, že nevím jak z toho všeho ven. A nemám odvahu se na někoho obrátit. Všichni se mají fajn jsou šťastní. Sice serou na mě a to dokonale i přes jejich sliby, ale no to je jedno. Nevím jak z toho. Na koho se obrátit když není na koho. Terka? Jsou to věci o ní. Poslední člobrda co chtěl a dělal to. Tak ten se do mě zamiloval a nemame se už raději nikdy vidět. Asi to tak má být ikdyž je to zlatíčko. ( Asi bych to neměl psát tak jako ten zbytek. Hlavně na tuhle část bude žárlit ).

Radši se už měj. Mám tě rád.

P.S Znovu ti napíši, toho bych se nebál. Vždycky tam budeš schovaná... !!!!

S láskou Ikary Michalko.