Jak loď vlnami zmítaná.
Jak ranhojič nad mrtvým.
Jak anděl nad tvorem pekelným.
Jak kněz jenž hříchem se zmítá
Tak se cítí ti jenž se zprotivili
vůly řádu nám vnucenému.
Tak jdi k nemilosrdnému
katu. Ten ukáže ti poslední chvíli.
Tak Ikary! Odhoď kápi!
Už lod v bouři se potápí.
Ranhojič, už mrtým se netrápí.
Tak pojď do rukou katu..
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
6 komentářů:
Tahle básnička se ti podle mě hodmě povedla;) Nevím jestli to má nějákou symboliku, ale asi jo, co?
Je to hezký...pravda,povedla se ti...metafory vedou(teda pokud je v tom skutečně metafora toho, co si myslím...)
no sice je to hluboka ktirika ale i tak dekuju:)
Clovek v tom obcas najde i to co se tam ani najit snad neda:D
Na několikáté přečtení je to pokaždé jiné a jiné (působí to tak na mě), téma zajímavý a to oslovení tomu dává něco víc.
Nechci ti do toho nějak mluvit, ale nechtěl bys třeba napsat nějakou povídku třeba?:) Myslím, že by ses na tom mohl vyřádit líp než na básni a nápady by jsi podle mě na to měl:)
No...tak na první pohled morbidní trochu, ale když se nad tim zamyslim...tak to má něco do sebe:)
Helem se oveckin... jsem uz pomalu necekal ze te tu zahlednu :) morbidni jo :)
Okomentovat