usmívej se usmívej!
A nekřivý se tvář
grimasou pláče.
Usmívej se usmívej!
Zak jak ostatni před tebou.
Slzy nepatří do usměvavé tváře.
Usmívej se umívej!
Slunce vyjde, měsíc ne.
Hvězda padne, ale lidé? Ne.
Usmívej se umívej!
Padneš? Už nevstávej.
tak jak padlý anděl.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
6 komentářů:
Nebudu kritizovat jestli je to básnicky správně, to mi nikdy moc nešlo:)
Spíš vyjádřím jak na mě působí celkově:) Když jsem jí přečetla poprvé přišlo mi jako by se ta báseň tím "usmívej se usmívej" lehce přetvařovala, po dalším přečtení na mě začala působit jako, že se snaží nabádat k úsměvu i ve chvílích kdy to nejde.
Je to jen můj pohled na báseň, nic víc:)
pěkný!!! Jo a ten mini příběh se mi líbí:)
to ovečkin:krásná přezdívka:D
to ikary:zvláštní typ básničky,už bych ten styl psaní u tebe čekala - každej máme nějakej svůj charakteristickej:)k tématu:jestli ej to přetvářka nebo ne,to asi víš nejlíp ty...ale ne vždycky se člověk do úsměvu musí nutit.Třeba když se dívá na Simpsonovi, jde to samo,že?:D(ale to byla odbočka nehodící se k tématu básničky,ano, omlouvám se:))
*IN LOVE* tahle básnička se mi strašně líbí...a pak, že nic nesesmolíš :D
No sesmolim, jakz takz no.
2 oveckin: dekuju moc :)
To zazvorek: Neřekla jsem, že to tak je, ale řekla jsem, že je to jen to jak já vnímám tu báseň. V tom je rozdíl nemyslíš?:)
Okomentovat