navštěvoval od roku 1930 školu výtvarných umění v Riu. Po jejím úspěšném dokončení pracuje pro Lucia Costu, vstupuje do týmu pracujícím na návrhu budovy Ministerstva školství, hlavním poradcem je Le Corbusier ( s kterým nespolupracoval rozhodně naposledy ). v roce 1939 realizuje Costův vítězný návrh pavilonu Brazílie na New York World's Fair.
Jeho největším úspěchem 1. poloviny 20, sotleti je pověření svým blízkým přítelem - Juscelino Kubitschekem, starostou Belo Horizonte, realizovat řadu nových budov kolem jezera Pampulha v Rio de Janeiru. ( Budoucí prezident Brazílie s českými kořeny).
V roce 1945 vstoupil do komunistické strany Brazílie a Fidel Castro kdysi řekl, že on a Niemeyer jsou poslední komunisté této planety.
V roce 1955 je jeho přítel Juscelino Kubitscheke zvolen prezidentem a Oskar Niemazer je pověřen architektonickým nácrhem nového hlavního města Brasilia - získává totiž funkci ředitele architektonických prací.
1958-60 - politické změny nutí Niemeyera, dlouholetého člena brazilské komunistické strany, odejít do exilu. Přesněji do Paříže.
1960-70 - realizuje významné zakázky v Alžírsku a Evropě (mimojiné KPF Center v Paříži, administrativní budova Mondadori v Miláně, administartivní budova Renault v Paříži a Constantine University v Alžíru.
nakonec se ale po změně politického režimu opětovně vrací o vlasti.
Loni v prosinci oslavil své 100. narozeniny.
Brasilia byla zapsaána na seznam UNESCO jako nejvetší architektonický koplet 20, století.
Ukázka jeho děl
2 komentáře:
Počkat počkat, on ještě žije? To teda všechna čest:) a nejen kvůli věku, ale je to Pan Mistr:) Tak Brazilec s germánským jménem a ještě k tomu komunista:-D
Heč heč heč heč heč, a my po Velikonocích jedeme na jeho výstavu a ty ne:) no i když vlastně možná ano:D Závidíš? Jupí:D
Okomentovat