Procházej se!

Vločky padají na studenou zem.
Tolik otázek poletuje kolem.
Slovník v rukou, nikde odpověď...
A vločky? Poletují na zpověď!

Procházej se! Nikde odpověď.
Jak Darmoděj. Sám mezi
lidmi. Jak Darmoděj bez slzy!

Tvů Darmoděj, osudů
i bez lásek. Poletuj!
A vločky? Tiše tají.
Tak jak zamilovaní.

Lezení - Bouldering

Tak, tačínám nový seriál na téma lezení a lezectví. V první části začnem asi tím nejjednodušším ( vzhledem k náročnosti na započetí stím ).

Tedy bouldering.

Bouldering vznikl přibližně v 80.-90. letech 19. století ( ano brzo co ? ) Jenže, původně to nebyl sport ale součást tréninku a výcviku pro horolezce a náročnější lezecké akce. Přibližně v 50. letech století 20tého přišel učitel gymnastiky John gill na to, že lezení po šutrech je docela zábavné.


Takže oco jde, jak jsem už řekl jde o lezení v nízkých výškách. Nízká výša je relevantní pojem, neboť hranice mezi boulderingem a free solo lezením je řekněmě tenčí než vůbec nějaká. Jedná se o lezení extrémní. V podstatě jde oto, ýe máme šutr X a máme na něj vylézt tím co nejnáročnějším způsobem. ( Pokud najdete náhodou halu letzeckou kde bude boulderingová stěna, tak tam často stačí vbec se dostat na cílový úchyt :-D viz letošní mistrovství ČR )


Vybavení ? Tak u vybavení je investice dost nízká, stačí lezešky a pytel magnezia.... ( tohle magnezium neni prvek, ale ( wikipedia) lezečky se dají pořídit tak kolem 1000 korun i nové.

Výhodou boulderingu je minimální nutnost investice, zábavnost, relativní nenáročnost, jak finanční tak šasová. Bezpečnost. Tady bych se pozastavil, k zastavení a zmírnění pádu se používají takzvané bouldrmatky, jde v podstatě o hodně lepší žíněnku která zabrání docela dost slušnému pomlácení ( kdo sletěl ze metru a pul na zada na šutry ví očem mluvím.) Nejsou ale bezpodmínečnou nutností, stačí kamarád co vás bude přidržovat.

Sportovní lezení a jeho pravidla:
zde byl zdrojem server bouldering.cz

• Systém soutěže Závody jsou dvoukolové. První kolo je kvalifikační, druhé kolo finále.
• Výsledky kvalifikačního kola každého závodníka jsou hodnoceny takto - top, počet pokusů top, zóna, počet pokusů na zóny, bodová hodnota chytů
• Každé kolo probíhá na rozdílných problémech (dále jen. bouldry). Každé kolo má min. 3 bouldry.
• Postupy do finálového kola
• Do finále postupuje 10 závodníků nebo 8 závodnic.
• V případě menšího počtu závodníků než 10 resp. 8 postupuje pouze polovina startovního pole.
• V případě shodného výsledku většího počtu závodníků na posledním postupovém místě se postup řídí pravidlem plovoucí kvóty.
• Startovní pole ve finálovém kole Ve finálovém kole je startovní pořadí závodníků určeno opačným výsledným pořadím z kola prvého. "nejlepší na konec"
• Závodník a jeho povinnosti Všichni závodníci jsou před započetí svých lezeckých pokusů v izolaci, aby neviděli jak se jednotlivé bouldry lezou. Závodník se po ukončení pokusů na bouldru odebere do přechodné izolace, kterou mu ukáže rozhodčí, zde vyčká odpočinkový čas, než bude přiveden na další bouldr. Závodník je povinen lézt v dresu (triko),které může dodat pořadatel. V ostatních případech nesmí lézt bez trika.
• Izolace Všichni závodníci jsou před započetím závodu v izolaci. Izolace je určený prostor, kde je závodníkům umožněno rozcvičení a rozlezení na stěnce. Závodník nesmí tento prostor opustit nebo jakkoliv (např: posunky) kontaktovat osoby mimo tento vymezený prostor. V izolaci je zakázáno uchovávání a používání mobilních telefonů. Závodník se po odlezení nesmí vracet do izolace a při jejím opouštění si z ní bere svoje věci.
• Přechodná izolace V tomto prostoru čeká závodník na svoje další bouldry. Zjišťování informací o bouldrech a jakákoliv komunikace s kýmkoliv a jakkoliv, kromě rozhodčího, je striktně zakázána. V případě porušení tohoto pravidla hrozí závodníkovi diskvalifikace ze závodu. V tomto prostoru závodník mlčky vyčká na časový signál, kdy bude moci nastoupit do dalšího bouldru.
• Časový limit Před zahájením kol bude vyhlášen časový limit na bouldry. V časovém limitu se závodník seznámí s bouldrem a pokusí se ho vylézt. Kontrola času a)je možná na monitorech kde cyklicky vyprchává určený čas na bouldr b) u rozhodčího. Poslední minuta a konec limitu jsou hlášeny nebo je na ně jinak zvukově upozorněno. Závodník má určený čas na bouldr a po jeho vypršení nebo ukončení pokusů má stejný čas na odpočinek před dalším bouldrem. Takto projde celým závodem.
• Bouldry O bouldru je závodník poučen od rozhodčího, který mu ukáže nástup, zónu, top případně závodníka seznámí s omezeními, které budou zároveň označeny barevnou páskou. Nástup: Bude pro všechny závodníky stejný a bude určen danými chyty popřípadě i stupy, nebo částí stěny, s označených míst závodník začíná lézt bouldry. Zóna: Jasně daný a vyznačený chyt, nebo část stěny v bouldru. Zóna je pomocné, hodnotící kritérium umožňující přesnější rozřazení výkonů závodníků. Rozhodčí závodníkovi řekne za jakých podmínek mu bude zóna započítávána, to znamená zda jí stačí držet jednou, nebo dvěma rukama a jak dlouho. Není povinné použít zónu k vylezení bouldru. Jestliže závodník zónu vynechá (nepoužije ji jako chyt) a vyleze top je mu započítávána na stejný pokus na jako top. Jestliže závodník zónu vynechá (nepoužije ji jako chyt) a nedá top je mu započítávána pouze hodnota nejvýše dosaženého, viditelně drženého chytu i v případě že je tento chyt v postupu bouldrem dále než zóna. Top: Jasně daný a vyznačený chyt, nebo část stěny kde bouldr končí. Za dosažení topu je považováno jeho držení oběma rukama současně ve statické formě provedení. Top je uznán po oznámení rozhodčího jasným povelem. Např. Dobrý, Top atd.
• Pokusy Do výsledků se hodnotí jen pokus, který byl započat v nástupu. Za pokus se pokládá každé vyvěšení se do chytů, při kterém dojde k odlepení obou nohou od země-matrace.
• Držení chytu - Chyty Za držený chyt je považován pouze ten, který lezec použije na další postup bouldrem nebo ten, který lezec drží ve statické podobě. Každý držený chyt má svou bodovou hodnotu určenou stavitelem bouldru. Je zakázané na postup bouldrem používat dírky pro montáž chytů, stane-li se tak je závodník povinen na vyzvání rozhodčího ukončit pokus. K čištění chytů smí lezec použít pouze pomůcky dodané rozhodčím. Čištění bouldrů probíhá na požádání závodníka během závodu a po ukončení pokusu na bouldru.
• Hodnocení výkonů lezců U každého bouldru je rozhodčí, který sleduje a zapisuje lezcův výkon. Souhlas s výsledkem ztvrdí závodník podpisem nebo parafou. K hodnocení výkonů v jednotlivém bouldru slouží pět kritérií a to v tomto pořadí: Top, Počet pokusů na top, Zóna, Počet pokusů na zónu, Bodová hodnota chytu. O celkovém umístění pak rozhoduje součet výsledků z jednotlivých bouldrů, a to v tomto pořadí: Topy, Počty pokusů na Topy, Zóny, Počty pokusů na zóny, Bodové hodnoty chytů.
• Omezení a protesty Na jednotlivá omezení v bouldrech budou lezci informováni od rozhodčího daného bouldru. Závodů se nemohou zúčastnit lezci mladší 16 let (kalendářního věku) Závodník může v případě nesrovnalostí po vyhlášení výsledků podat protest. Protestné je 200,- Kč. Vyřešení protestu posuzuje hlavní rozhodčí a rozhodčí jednotlivého bouldru. Protestné 200,- Kč je v případě uznání protestu vráceno.

na závěr:

Mark Baker definoval bouldering následovně: "jak vylézt relativně krátké sekce útesů, valounů a zdí, obvykle ménších než 4 metry, bez použití bezpečnostního vybavení jako, lana a helmy, atd".

John Sherman popsal bouldering takto: "jako nejvíce smyslnou disciplínu lezení, která zahrnuje výbušnost a pohyb vyžadující sílu, ale také schopnost sladěnosti se skálou".

A link : PAD bouldering gear . Boulderingovz web.

Ikary a jeho básnícký koutek

Lidé zvěstujte!
že nadoril se
ten co nenáviděn,
a k nenávisti odsouzen
bude na věky věků!

Tak dozněl rozsudek.
Temné oči oděli se
do hávu z perliček
slz, nerozhlédly se
po světě tak blízkém.


Tohle je něco jako o me možná.

Ležel, Na oblohu se díval.
Brečel, v srdci pravdu hledal.
Smál se, Strach nevídal.
Zmeřel, prý popošel v dál.

Skleněné oči elfky

Les šuměl, vlasy
zlaté tiše plály.
Oči skleněné,
pravdu hledaly.
Tam, kdesy v dály.

Slovenská Superstar

Zábavný pořad Slovensko hledá SuperStar se při posledním přímém přenosu změnil v nechtěné drama. Soutěžící byli totiž nuceni oznámit smrt dvou těžce nemocných dětí, kterým byl večer věnovaný a kterým chtěli finančně pomoci.

6. 12. 2007 10:56 - BRATISLAVA

Dvouletá Adélka a 15letá Veronika se totiž přímého přenosu televize Markíza nedožily. Pod dojmem těchto smutných zpráv v původně zábavném pořadu plakali soutěžící, členové poroty, diváci v sále i u obrazovek.

Zkušené moderátorce Adéle Banášové došla slova a se slzami v očích odešla do zákulisí. Nejtvrdší porotce Pavol Habera pod dojmem událostí zcela přestal hodnotit soutěžící a další porotkyni Daře Rolinc stékaly po tvářích slzy.

Nejhorší to měli soutěžící, kteří několik dní před finálovým večerem navštívili rodiny nemocných dětí a odevzdali jim šek v hodnotě několika desítek tisíc slovenských korun.

V přímém přenosu však byli nuceni oznámit, že dvě z dětí mezi tím zemřely. Jedna z favoritek soutěže 15letá Dominika Mirgová například navštívila rodinu dvouleté Adélky, která doslova několik hodin před zahájením přímého přenosu podlehla rakovině.

"Měla jsem velké problémy potlačit emoce, zazpívat písničku a nerozplakat se," přiznala.

Původně zábavný pořad, který sleduje také velké množství dětí, se tak změnil v drama. "V podobných projektech je spojení soutěže a charity zcela běžné. Nikdo nemohl tušit, že to bude mít tak tragický vývoj," vedla mluvčí televize Oľga Dúbravská.

zdroj: Novinky.cz

Anděl a moře

Svět krví sytí moře.
Řeky rudnou od hoře
těch co o milý strom
přišli vinnou hoře.

Sedím, přetvářku nevnímám.
Co teď? Víno! Víno si dám..
Dál, tak jak vy, sytím moře..
Hoře? Přes víno nevnímám.

Gramofon rozbil se,
lidé dál sytí moře.
Kam cit ten, poděl se?!
Jak gramofon, rozbil se....

Hledí modr0 oči na
rudé moře, pláčí.
Za lidí zlomená srdce,
bez lásky. Sedí na břehu.

Anděl tvého srdce.
Hledí na moře,
pije víno a je mu hořce.
Utekls od něj v bouřce.

Serj Tankian

Tak po delší odmlce k nám opět přichází nový vítr hudebního světa, aneb náš music report tohole blogu. Vzdělání není nikdy dost! Schválně komu z vás něco řekne Jméno napsané v nadpisu, tedy Serj Tankian? Já moc nemám pamět na jména, pátrat jsem musel asi půlku písničky. Úspech se nakonec dostavil ikdyž za pomoci ( vydatné) melodie té skladby....


Serj Tankian se narodil 21.8.1967 v Beirútu v Libanonu, ale není Libanonec jak by se mohlo zdát, nýbrž armén. Už? Pořád ne? Tak další kousek nápovědy.... Je součástí tří projekt přičemž jeden takříkajíc spí ( asi napořád). Pořád ne? Působí také v neziskové politické organizaci Axis of Justice, spolu s multi-instrumentalistou Artem Tunc Boyaciyanem. Je vegetarián. Napsal Zbírku básní.

Je frontman spících System of a Down. ( další projekty jsou Serart, sólovka například).


K jeho prvotině jako samostatného projektu ( mimo bubnů je prý nahraný v podstatě jím), mohu říct, že je perfektní a jsem jím neuvěřitelně nadšený!

Empty Walls

Klip k The Unthinking Majority je absolutně vše říkající snad každému. ( Ale je s podivem že není singlem, tím bude Empty Walls ) Takže, Elect The Dead ukazuje, že Serj je opravdu extra třída. Abych nezapoměl, komentéř k skladbě The Unthinking Majority od Serje: "Singl 'The Unthinking Majority' jsem musel vydat... abych se vyjádřil k aktuální katastrofě - kolapsu demokracie." To odpovída enormě politickému vyjádření a vyznění skladby.

The Unthiniking Majority

Tak, Pár lahúdek ke konci. Recenze Muzikuse na aktualní Serjovo album:

Kdyby snad došlo k mýlce, Serj Tankian opravdu není jen zpovykaný chlapík s hysterickou vyřídilkou. Na čerstvém sólovém albu dál rýpe do závažných společenských témat, ale své myšlenky zabalil do trochu střídmějších rockových písniček.
Ulehnutí System Of A Down k (věčnému?) spánku dost možná prospělo všem, Serj konkrétně vystoupil z tvůrčího stínu kytaristy Darona Malakiana a složil a nahrál (kromě bicích v pravém smyslu slova sólově!) vyspělou desku plnou silných melodií. Muzika už tolik netěká a nenervuje, ale pořád je okamžitě jasné, odkud vítr vane a třeba singl The Unthinking Majority s vtipnou „swingující“ mezihrou je jasným signálem pro každého fanouška „systémů“. Po trochu přešlechtěném a okázale nabubřelém dvojalbu Mezmerize/Hypnotize je na Serjově novince Elect The Dead zase ke slyšení někdejší svěžest, strhující přirozená energie a emotivní působivost starších nahrávek SOAD.

Zlatý hřeb: Saving Us, The Unthinking Majority, The Sky Is Over
Zní to jako: o trochu uvolněnější System Of A Down

- Hodnocení bylo 6 ze 7 -

Ještě rozhovor:

Jak byste charakterizoval své první sólové album?
Je to rocková deska. Možná se podobá prvnímu albu SOAD, aspoň co se týče energie a expresivnosti. Vzhledem k mému hlasovému rozsahu se může zdát v tvrdších částech určitá podobnost s předcházející tvorbou. Myslím si, že hudba z alba Elect The Dead je veselejší než to, co jsem dělal dřív.

Z kolika skladeb jste vybíral?
Přibližně z pětadvaceti. Potom jsem je zredukoval na patnáct, na albu jich je nakonec dvanáct. Některé jsem měl v šuplíku už déle, jiné vznikaly teprve nyní.

Je pravda, že původně se mělo album jmenovat jinak?
Původní titul měl být The Flying Cunts of Chaos (Létající dámská přirození v chaosu), ale každý mě od toho odrazoval.

Plánujete představit Elect The Dead také živě na koncertech?
Právě se snažím dát dohromady kapelu tak, abychom od příštího roku mohli hrát na koncertech a hudebních festivalech. Věřím, že nás to bude bavit.

Stýkáte se ještě s bývalými spoluhráči ze SOAD?
Všichni jsme teď zaměřeni na svoje vlastní projekty. Ale John Dolmayan nahrál bicí do několika písní na mém albu. Myslím, že to je poznat – i v těch jemných částech je tvrdší než kdokoli jiný.

Kdo další s vámi na albu spolupracoval?
Dalším hostem byl bubeník Brian "Brain" Mantia známý ze skupiny Guns n’Roses.

Kdo měl největší vliv na vaši hudební kariéru?
Nejmenoval bych konkrétní osoby. Dávám přednost lidem, kteří dokázali dělat něco neobyčejného – ať už v politice nebo hudbě. Lidem, kteří se dokážou obrátit proti nepsaným zákonům toho, co by mělo být, a dokázali vytvořit něco mimo. Kromě toho má na mě vliv i obyčejný každodenní život. Miluji umění, přátelství, film... Toho, čím jsem ovlivňován, je spousta.

Jak to probíhá, když přijde inspirace? Skládáte dřív texty, nebo hudbu?
Obvykle skládám oboje separátně. Hraju si na piano nebo kytaru a začínám si k tomu pobrukovat. Vokál a rytmus se automaticky změní v nějaká slova. Někdy toho ve finálním textu využiji, jindy ne.

Co chystáte do budoucna?
Chtěl bych připravit další desku, tentokrát více v symfonickém stylu se smyčcovými nástroji, velice emotivní a akustickou. Snad také více pracovat na filmové hudbě. Nevím, jestli bych chtěl vydat další básnickou sbírku, ale protože mě baví dělat různé styly, přemýšlím o tom, že bych napsal román. Ne fikci, ale něco, co by bylo zároveň politické i spirituální.

Je pravda, že jste přijal občanství Nového Zélandu?
To je nedorozumění, dostal jsem jenom právo k pobytu. Je to v mnoha směrech nádherná země. Jídlo je tam stoprocentně organické, čistý vzduch a voda... Dá se tam relaxovat. Na Zélandu se cítím svobodně.

Projel jste skoro celý svět s hudbou. Jak se vám líbilo v Praze?
Už je to dávno, co jsme tam hráli, ale je to jedno z měst, které miluji. Vzpomínám si, že jsme bydleli na kopci, odkud bylo vidět celé město. Skoro jsem nespal a brzy ráno jsem se šel projít. Pršelo a nikdo nikde nebyl. Praha má nádhernou architekturu. I setkání s obyvateli bylo úžasné. Lidé byli příjemní a všude byly nejkrásnější dívky, jaké jsem kdy viděl. Celé mi to připadalo velice umělecké. Doufám, že tam brzy budu moct zase přijet.


V současné době žije v Calabase ve státě Kalifornie, jeho rodina ovšem pochází z Bejrútu, odkud se Serjova rodina kvůli válce v jeho osmi letech odstěhovala. To je jeden z původů proč píše hodně protiválečné písně (B.Y.O.B., War?, P.L.U.C.K. atd).

Tak, asi mám problém.

No občas bývá všechno jinak, prostě to tak chodí? Asi už je to tak no.... Dlouho se zabývám tím, jestli mi to všecko vždycky stojí zato. Občas dojdu k tomu, že ne. Někdy, ale také k tomu, že jo. Co převládá!!! Co, jen co ? Já ti ani nevím. Vlastně vím. Nemusíš mi tohle říkat. Víme to přece oba! Bojím se, že přijdu o to co mám, ale taky se bojím a myslím si, že jsem už jednak přišel a jednak je to neodvratný závěr plíživě se přibližující.

Ono to tak i bude, nebaví mě to. Ne tak jako dřív? To bych neřekl. Spíš mě to všechno vysiluje. Poslouchaní těch poznámek myšlených smrtelně vážně, až mívám chuť to co je jejich obsahem udělat. Aby byl klid. Tu vyčítavost v hlase lidí co sami nejsou ani v nejmenším bez vinny, nesnáším.
Jo máš pravdu. Není to tak hrozné. Vem si třeba Terku. na poznámky jsem i docela i zvykl. Sice mě začínají štvát víc a víc. A myslí si, že jen tak plácám do větru. Ale i to, že všechno se snaží nějak zaméct pod koberec, aby byl klid. Ale proč? Mám to vůbec chtít vědět? radši ne. Asi to má svůj důvod viď?

Heleď, když už jsem u toho. Nevím co se to opětovně semnou děje. No přesněji vím. Jo je zase zima, je zase málo světla a ty, stejně jako já, si jsi vědoma toho , že to mi nedělá dobře. Že ne všechno co se zdá být v pohodě v pohodě je, že nevím jak z toho všeho ven. A nemám odvahu se na někoho obrátit. Všichni se mají fajn jsou šťastní. Sice serou na mě a to dokonale i přes jejich sliby, ale no to je jedno. Nevím jak z toho. Na koho se obrátit když není na koho. Terka? Jsou to věci o ní. Poslední člobrda co chtěl a dělal to. Tak ten se do mě zamiloval a nemame se už raději nikdy vidět. Asi to tak má být ikdyž je to zlatíčko. ( Asi bych to neměl psát tak jako ten zbytek. Hlavně na tuhle část bude žárlit ).

Radši se už měj. Mám tě rád.

P.S Znovu ti napíši, toho bych se nebál. Vždycky tam budeš schovaná... !!!!

S láskou Ikary Michalko.

Pain

Pain jsou indistrial metalova kapela působící od roku 1997 ( říká wikipedia, ale taky jejich vlastní MySpace ) původem ze Švédska. Hlavním mozkem a také frotmanem ( tedy zpěvákem, autorem a hlavní tváří) je Peter Tägtgren, ten také kapelu založil jako svůj projekt jen tak pro zábavu. Mimo to je Peter Tägtgren také vokalista a kytarista Hypocrisy ( článek je v plánu ). Peter Tägtgren Spolupracuje a spolupracoval s kapelama tak zvučných jmen jako Celtic Frost, Children Of Bodom, Dimmu Borgir, což jej vyneslo na pozici jednoho z nejuznávanějších hudebníků ve Švédsku.

Pro zajímavost. Stálým členem Pain je pouze Peter. Zbytek jsou hosté a session memebers. Ty mám z Wikipedia.

Zombie Slam

Tedy:
Live Members

* Michael Bohlin - Guitar (2007)
* Mathias Kamijo - Guitars
* Andrea Odendahl - Guitars (2005)
* Saroth (Yngve Liljebäck) - Bass
* Alla Fedynitch - Bass (2005)
* André Skaug - Bass (2007)
* Horgh (Reidar Horghagen) - Drums (1999)
* David Wallin - Drums 2005)
* Marc Gossar - Drums (2007)

Session Members

* Alexi Laiho - Guitar solo (Just Think Again) (2007)
* Peter Iwers - Bass (Save Your Prayers, Nailed to the Ground) (2007)
* Horgh (Reidar Horghagen) - Drums (Rebirth) (1999)
* Mikkey Dee - Drums (Zombie Slam) (2007)


* Michael Bohlin - Guitar (2007)
* Mathias Kamijo - Guitars
* Andrea Odendahl - Guitars (2005)
* Saroth (Yngve Liljebäck) - Bass
* Alla Fedynitch - Bass (2005)
* André Skaug - Bass (2007)
* Horgh (Reidar Horghagen) - Drums (1999)
* David Wallin - Drums 2005)
* Marc Gossar - Drums (2007)


Pain vydali ( nebo vydal ? ) celkem 4 alba a jedno DVD Live Is Overrated - (2005)

* Pain - (1997)
* Rebirth - (1999)
* Nothing Remains The Same - (2002)
* Dancing With The Dead - (2005)
* Psalms Of Extinction - (2007)


Zdorojovím materíálem mi nakonec byly
MySpace

Wikipedia v originalni, anglicke mutaci.

P.S. Poznámka pod čarou, Pain jsou předskokani Nightwish na jejich koncerte v T-mobile areně v Praze. 20. 2. 2008

Islands

Islands jsou Kanaďani. No na tom by nebylo nic tak zajímavého kdyby to nebyli takzvaní francouzští Kanaďané, tady z Quebecu a Montrealu :) Takže napůl evropani ne ??? :-D


Tato opětovně inderockova kapelka vydává pod Equator Records. vznikly docela nedávno a to v roce 2005. natočili totiž svou prvotinu Return to the Sea jež bylo vydáno v roce 2006 a bylo nahráno napůl v pokoji Jamieho! Nakonec album vydalo Break Glass Studio, bylo produkováno Markem Lawsonem. Je to prozatím ( pokud je mi známo) jejich dosavadně jediné album. V roce 2006 vydali ještě dva singly - Rough Gems a Don't Call Me Whitney, Bobby.

Don't Call Me Whitney, Boby

Několikrát kapela dokonce změnila i sestavu, odešel jak zakladatel tak nakonec i bubeník. Tpho nahradil Aaron Harris. a Přišla i vokalistka Kate perkins. Vše dopadlo tak, že tento rok vyrábějí pro svou prvotinu brášku.

O zlomených srdcích milenců

Probíhala soutěž otužilců,
to já byl v družstvu utopenců.
Tak a teď na dně.
Píší vám básně.

O čem, že? O stromech z kostlivců,
tak i o snech mrtvých básníků.
Píši vám básně.
Teď, zde v bahně.

Zlomených srdcích milenců
nebo utrpení světců.
Teď v bahně,
píší já básně.

Možná kamarádce,
ale určitě Terce...

Khoiba

Khoiba se skládá momentálně z 3 členů, Emy brabcové, filipa Míška ( společně dělali projekt Roe -Deer ), třetím členem je Petr Šámal ( Filip Míšek se sním setkal v kapele Hummingbird. Kapela momentálně nemá stálého bubeníka.

Původně byla Khoiba vedleším projektem obou hlavních tahounů, Míška a vrabcové, ale po debutu Dilemma a vítězství v Jim Beam Music se odtrhli od ostatních projektů a plně se věnují Khoibě.


Khoiba se na vlastním MySpace označuje za Indie kapelu ( což dosti sedí, ale spíše bych to ještě dorozmělnil na Téměř indielectronica...) Pokud někdo chce vědět víc o Indie hudbě pak je dobým nápadem tahle stránka.
Tak, Khoiba vydala v momentální době V podstatě tři a jedno DVD. Debut Dilemma (2002), Nice traps(2004), Mellow Drama (2007) a DVD Tourturism (2006).

Not As It Seems

Své nahrávky nejdřive vydali pod křídly Globus Records (Nice Traps). Listening Pearls (DE), což je indie vydavatelství, nahrávky vydalo v několika dalších zemích Evropy. tak to bude i v případě nového alba

Make no Silence

Pro zajímavost prodělaly před vydáním nového alba koncertní turné společne s IAMX (prej nic moc zážitek pro Khoibu ) . Khoiba nemá texty v češtině nýbrž v angličtině (skládá je Ema). Khoiba nahrála taéž hudbu pro film Restart Julia Ševčíka

Pathetic (Restart)

Někdy, než vstanu tak sním.

Poslední dobou, když se vzbudím, přemýšlím co mne čeká v těch příštích 24 hodinách. Nakonec si řeknu, že to nechci raději ani vědět. Říkám si ale taky ještě jednu věc, co bych vlastně tměnil na tom včerejšku. Často vlastně ani nevím co. Někdy mě jasný odpoveď napadne. Třeba to obligádní nemám být tak nepříjemný, měl jsem to očekávát a ustát to a nebýt takový vždyť se znám přeciš.. Ale někdy, jen někdy, mě napadá onkrétněší podoba ala neměl jsem jít tam a tam, neměl jsem se vzbouzet, a nebo. Měl jsem tomu dnu předejít, definitivně.

Třeba dneska, vstal jsem a jako obvyklepřemýšlel kolik času si můžu dovolit než se budu muset sebrat osprchovat a jít do školy, ale napadlo mě ještě něco. Když jí napíši bude ráda nebo se na mě naštve i za to málo? Odepíše vůbec? No napadla mě ještě jedna věc. Má cennu si kazit den tím že jí napíšu... Mam to valstně udělat? Nebo dělat že tu nejsem ? ( to mi jde skvěle! ) Nakonec jsem napsal, večer a moc nelitoval že jsem to udělal až tak pozdě, vlastně jsme si toho moc nenapsali ani. To je na tom asi to nejvtipnější. Vždy se cítím provinile když mi řiká , že ji nepíši a vim, že má pravdu. Pak to zkouším, ale vypadáto očicvidně že otravuju nebo nemá kredit. Občas si řikám jestli mám takové štěstí, že pokaždé když ji napíšu ji dochází. No jsem to ale lucker ne??? :-)

Ale vraťme se, milý čtenáři, raději zase na počátek našeho příběhu, přesněji mojeho. Tak, jak se mi začal odvíjet před očima dnes ráno.

Zase ten zpropadený budík začal pískat tím nesnesitelným tempem. Nenávidím ho, jednou ho fakt hodim na zem z postele a rozdupu na atomy! Vstal jsem nakonec po několikerém pokusu o usnutí a zaonačení to na chybu matrixu co má za vinnu nefunkci budíku. Kouknul jsem se na mobil kde se skvěla ikonka SMSky, helemese! Copak píše? Kalhoty už mám nasobě a snažím se si správně zapnout knoflíčky nakošily, a už čtu: Ahoj, preju pekne vstavani, ja ted radeji du pryc protoze tohle vsechno nema cennu nenavidim to tu, utecu naporad. Miluju te.
Achjo, tak to tu máme všechno znovu? Co vlastně dělám špatně? Ale ne ono to bude dobré, nebud dělat hlouposti není taková už. Nedělá to a ví že í věřim a že by mne sklamala. Odepsal jsem že emigrujem do Kanady a utíkal něco zdlábnout. Rychle ještě připravit věci do školy a bude to. 6 Hodin výuky se dá přežit, praktika jsou zatím spíše hra s mikroskopem na téma kdo si dřív vyšťouchne oko, takže to bude taky pohodička. Akorat ten můj prúšvihář nějak neodepisuje. No nebudem přeci plašit nééé? Tak jsem přežil jdene den. dva tři čtyři, týden dva tři , měsíc. každý den, to zpráva bez odezvy.Vlastně už nikdy žádná nepřišla. Tak skončil sen malého chlapce. Stál, koukal. Slzičky mu tekly po tvářích a rozcuchané vlasy začaly moknout od deště, pořád tam stál. Prázdnýma očima koukal do dálky a plakal. Proč vlastně malý chlapec plakal když kluci nepláčou? Pláčou nebojte, ale tohle nebyly chlapečci ale chlapeček. Proč ten modrooký chlapeček plakal? Pro déšť? Pro zimu? "Možná proto, že mu vzali naději." Otočil jsem se, a uviděl tmavovlásku s modrýma očima co pomalým krokem šla proti mě. Nikdy. NIKDY neber někomu naději. Protože pak se z každého stane takovýhle chlapeček nebo holčička. Zůstanou uprostřed ulice v dešti samotní jen se svojí samotou. " Jen se podívej, kdo myslíš že ji sebral jemu?" A ukázala na toho chlapečka. Kyž jsem se na něj podíval, věděl jsem, že ho znám. Stál jsem tam a věděl, že jsem to vlastně já. Podíval jsem se na moji průvodkyni. "Ty, nikdo jinej" se mi vybavilo. A v jejích očich se zaleskly slzy. "Promiň" Řekla, a odešla. Stál jsem tam a nedokázal jsem se ani hnout. a zašla za roh.

Takhle jsem se opět navrátil do reality, koukal do strapu zabořený do polštáře a tekly mi slzy. Neber nikdy nikomu naděje... Znělo mi v uších.

Report, aneb co ještě za katastrofu příjde

Podrobná správa z naší třídní výpravy do těžebního města Kutná hora, jest v přípravě. Taakže, kdo si počka ten se dočká... popojedem

Je tu další milion fotek. Ty uchylácký s Vaňasem raději publikovat nebudu, ale určitě pár přibude od Jakubičky a Nikol, teda pokud mi je daj no :-D Protě vytrvejte..

Co nás teda čeká? ( Moji maličkost jako autora k napsání a vás jako čtenářstvo k přečtení.)

1. Článek o Kutné Hoře + tuna faktů
2. Report z naší výpravy
3. Zbytek fotek od 2 avizovaných lidí
4. Nutnost to přečíst a OKOMENTOVAT!

Kutna hora IX. Jo už poslední

Toto je možno jen a jen v českých zemích...

Kuklox klan.. Bíla liga Bíla síla... Permoníků bílá!!!!:-D

Jednou se možná i vezmem :-D

Frantaaaa

Kutná hora VII

Nádherné varhany..

strop hlavní lodě nad oltářem

Boční loď

Jakubička s Terkou Pózujou po návštěvě úžasný stylový kavárničky :-D

Kutna Hora VI

Svatá Barbora, Vytráže a průčelí hlavní lodě

Kutná Hora V

Ještě lebky.... jo už je to nuda další nebudou ju

Kostnice zvenčí..

Kutná Hora IV

Sexy lustr ne?

A ještě jednou

Taky bych se rád takhle zvěčnil..

Kutná hora III.

Kostnice a můj oblíbený motiv :-)

Lustrrrr!!!

Křížek... :-)

Pokus o hezkou fotečku

Kutná hora II

Svatá Barbora...

Pár lebek

Cool andělíček ne?

Kutna hora I

Návštěva byla hodně zajímavá... Takže kostnice.

Mimochodem, tyhle lebky jsou všechny z období Husitských válek, u některých bylo prokázáno že zaranění ,jejichž stopy lebky nesou, majitelé přežili. Na zraněních ( některých ) jsou známky hojení