středa 18. července 2007

Milované Terezce

Tak píšu ti sem tenhle jakoby dopis, vlastně ani nevím proč. Však ono je to vlastně i jedno když se to tak vezme... ALE taky je pravda, že nemam moc na výběr jak ti dát vědt pár věcí že?:-) Icq moc na zanechávání vzkazů nevěřím, přecijen občas to pak příjde občas taky ne-e. Tak předně, opravdu už do práce nejdu ani v srpnu ( úžasně stará ovinka, však nebuj já vim, že sem ti to už říkal, ale teď, je to jisté:-) ) a hlavní zpáva týdne ? Právě přichází ! Opravdu a nabeton se vracim 28 července, rodiče? Ty se vracejí až 6, srpna.... to je času viď :-D
Napadlo me jit se koupat, pokud by si mohla prespat, tak nekdy kolem te desate, a pokud ne tak sice driv ale taky tak nějak.. co myslis ? Pochybuju ze budes nesouhlasit co? Neco ti chci vratit za tu plaveckou vis...! hoodne co vracet ;-)
Normálně člověk by nevěřil jak dokáže být několik málo dnů tak dlouhejch, trosku mě to překvapuje, neřikám že nemile nebo tak něco, ale je to zvláštní pocit... Někdy, vlastně docela i často si řikám, jestli to neni nakonec špatně, takovej ten pocit, že tím co ti řikám si te ksobě připoutávám, upínám se na tebe (to si dokážu přiznat že je prostě fakt ) a jakobych z toho měl špatné svědomí, že jednou, možná, v budoucnu tě to začne svazovat až budeš chtít jít pryč, víš co myslim? Ale jo víš moc dobře, co tím myslím, možná, že nevíš proč, ale doufám že to chápeš. I tak toho nelituju bojim se toho, prostě fajn hezky se to posloucha atd, ale v momentě kdy uzž bude konec, at radeji si on zapiska na pišťalku, kdby to tak nebylo co kdyby si neco udělal..... a podobný pitomosti :-) Vim nad čim přemejšlíš tě, nebo aspoň si to myslim, "co to zase mele?!!"
Heleď všimni si jak se ten dopis šíleně prodlužuje:-D původně to měl být jen vzkaz.. takovej report....:-() a teď ? takovej elaborat.... No co bych tam ještě měl.....

No jednu věc jo . pořád si mi předhazovala svoji vijimkovost, ale na pár věcí sizapoměla. třeba, Blondýnka, jo a co že okolií mě je spíš černo červeno hnědé? Možná tím si mě zaujala, možná taky ne tak docela, možná to k tobě patří, je to nedílnou součástí tebe, tak jako neposednost těch vlasů, i to že sou prakticky všude a občaspři líbání ( a nejen líbání ) překážej. Máš krásný, modroučký blankytný a hlavně, hluboké očka, takový ty co když se donich nestřežený člověk podívá málem se utopí v jejich hloubkách. Když člověk ví co hledat ajak hledat, nejvíc toho prozrazují . Jenom když chtějí? Často ikdyž nechtějí viď? pořád si stěžuješ na postavu prsa a podobny promin zhovadilosti, tak jako každá holka ženská babča, ale takhelje to precijen nejhezčí, nejseš tlustá ani kost a kůže a prostě seš taková jak semi líbíš tak přestaň stím blbnout ;-) to same s tema prsama, to už vůbec nekomentuju:-D
Tak to bychom měli takový malý skok do mojí dušičky.. teď jdu psát něco a pak spát zítra vstávámtak jako tak. Krásné sny v chladném španělsku, ať se už moc nespálíš a ozvi se až se vrátíš... a ukecávej ukecávej ukecávej.. ty víš očem mluvim ;-)

1 komentář:

Anonymní řekl(a)...

Víš, že mi nikdy nikdo nic podobnýho nenapsal?Protože takový ty vzkazy, kdy ti je 13 a píšeš si v Švp "..sejdem se na schodech,počkej na mě, mám tě moc ráda...", nemůžu zařadit do stejný "škatulky".Ve Španělsku bylo krásně, ale nikde nebude úplně ideálně, když tam se mnou nebudeš i ty...asi tak no.Věříš tomu, že nebyl den - nebo spíš hodina- kdy bych nepřemejšlela nad tim, co asi teď děláš, jak se máš, jestli je všechno v pohodě a jaký by to bylo, kdybys tam byl taky? Pak jsem se už těšila domů...
Do hlavy mi vidíš jako málokdo (přesněji už jen Nebelka mě umí odhadnout tak dobře jako ty) a přesně jsi vystihl, co se mi honí hlavou, když čtu ty nesmysly o spoutávání. Znáš mě a víš, že nenávidim jakýkoliv omezování. Já se necejtim bejt svázaná. Když se zabejčim, nehne se mnou nic, jen vyjímečně. Takže ve chvíli, kdy se mi něco nezdá, se umim ozvat. Kdybych se cejtila k někomu připoutaná, přestože sama nechci, rozvázala bych si ty pouta a zdrhla. A tak y jsem nikdy s nikym nebyla z lítosti, z donucení nebo proto, že mi bylo blbý to skončit. Tohle ve zvyku nemám a dobře víš, že svoje zvyky měnim minimálně. Už chápeš, co to pro tebe znamená? Nemysli na tyhle blbosti.Nedělěj si starosti ještě s timhle; myslim tim vůbec žádný. Nakonec tě vlastně taky chápu, protže já s ebojim stejný věci. Že jednou, až tě to se mnou omrzí, nebudeš chtít říct sbohem, protože si umíš představit, co to s emnou udělá. Ale když se oba bojíme stejný věci, tak se jí teda bát nemusíme, ne?Prostý uvažování, možná příliš jednoduchý, ale zkus dát na mě;)
A navíc ještě jedna věc - ty slova mě nepoutaj, ale povzbuzujou a těšej a nevíš, jak hezky se čtou, když člověk nemá zrovna náladu...
Uf, tak tentokrát jsem se zas nějak rozepsala já, ale ber to jako reakci na tvůj vzkaz - tady máš vzkaz ode mě:)