Všemu lidu Československé socialistické republiky!
Včera, dne 20. srpna 1968 kolem 23. hod. večer, překročila vojska Sovětského svazu, Polské lidové republiky, Německé demokratické republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky státní hranice Československé socialistické republiky. Stalo se tak bez vědomí presidenta republiky, předsedy Národního shromáždění, předsedy vlády i prvního tajemníka ÚV KSČ a těchto orgánů.
V těchto hodinách zasedalo předsednictvo ÚV KSČ a zabývalo se přípravou XIV. sjezdu strany. Předsednictvo ÚV KSČ vyzývá všechny občany naší republiky, aby zachovali klid a nekladli postupujícím vojskům odpor. Proto ani naše armáda, Bezpečnost a Lidové milice nedostaly rozkaz k obraně země.
Předsednictvo ÚV KSČ považuje tento akt za odporující nejenom všem zásadám vztahu mezi socialistickými státy, ale za popření základních norem mezinárodního práva.
Všichni vedoucí funkcionáři státu, KSČ i Národní fronty zůstávají ve svých funkcích, do nichž byli jako představitelé lidu a členů svých organizací zvoleni podle zákonů a jiných norem, platných v Československé socialistické republice.
Ústavními činiteli je okamžitě svoláváno zasedání Národního shromáždění, vlády republiky, předsednictvo ústředního výboru KSČ svolává plénum ÚV KSČ k projednání vzniklé situace.
Provolání ÚV KSČ z 21,srpna 1968. Takto započal konec Pražského jara, reformní snahy o zlidštění komunismu a socialismu... vytvoření socialismus s lidskou tváří, svobodou slova, a možností myslet to samé co člověk říká.
Historickým faktem zůstává, že v noci z 20, na 21, srpna 1968 překročila vojska zemí varšavksé smlouvy hranice Československé socialistické republiky. Oněmi vosjky byla vojska SSSR, NDR, Polské socialistické republiky a Maďarské socialistické republiky. ( pro zajímavost, Rumunsko odmítlo poskytnout své vojska k invazi a Juguslavie po invazi nabýdla ČSSR materiální pomoc! )
Počátek toho všeho však leží na počátku roku 1967.
27. září: Na schůzi ÚV KSČ došlo k ostřejším sporům v komunistickém vedení, jež byly vyvolány administrativními opatřeními vůči spisovatelům (zastavení Literárních novin a stranické tresty pro I. Klímu, P. Kohouta, M. Kunderu, A. J. Liehma, J. Procházku, L. Vaculíka).
31. října: Na vysokoškolských kolejích v Praze na Strahově byla opakovaně vypnuta elektřina; studenti vyšli do ulic se svíčkami a voláním: „Chceme světlo!“ Pochod brutálně rozehnala v Nerudově ulici Státní bezpečnost
21. prosince: Sešel se ústřední výbor KSČ, jehož větší část členů vystoupila opět s kritikou metod práce a způsobu řízení A. Novotného. Pod tímto tlakem se Novotný rozhodl dát svou stranickou funkci k dispozici.
Počátek roku 1968 se nesl ve znamení rozdělení státní moci ( tedy její decentralizaci) směrem od A. Novotného. Prvním tajemníkem byl zvolen A. Dubček. Velkou ranou pro Novotného a komunistický režim byl útěk generála J Šejny do itálie a dál za pomoci CIA do USA. ( z čehož se nakonec vyvynula tzv aféra"semínkového“ generála (obvinění z rozkrádání státního majetku – jetelových semínek). 21. března je obnoven Junál a skaut 22. března abdikuje prezident A Novotný a 30. března je zvolen Národním shromážděním Ludvík Svoboda presidetem ČSSR( navržen Dubčekem. Generál a politický vězeň 50. let). Po inauguraci pokládá venec na hrob Gotwalda, Zápotockého , ale především i T.G. Masarzka a E. Beneše. 5. dubna: Na Pražském hradě pokračovalo zasedání ÚV KSČ. Vedle volby nového předsednictva se počítalo se sestavením nové vlády a s rehabilitací občanů. Poslední den jednání byl jednomyslně přijat tzv. Akční program KSČ (zveřejněn 10. dubna), který měl navodit socialismus s lidskou tváří. Obsahoval změny, které v příštích dvou letech chtěla komunistická strana (stále jako ústavou „uzákoněná“ vedoucí politická síla) uskutečnit v oblasti politické (zejména v oblasti občanských práv a politického systému), ekonomické (ekonomická reforma v rámci socialismu), kulturní a zahraniční politice. Součástí změn měla být takzvaná demokratizace.
30. června: Na československém území proběhlo vojenské cvičení států VS. s názvem „Šumava“; oddalovaný odchod vojsk (sovětské jednotky odešly až 3. srpna) zvyšoval napětí v zemi a posiloval zejména protisovětské nálady.
27. června: Noviny Literární listy, Práce, Zemědělské noviny a Mladá fronta uveřejnily výzvu dva tisíce slov kterou vypracoval spisovatel L. Vaculík. Provolání vedle kritického pohledu na minulost vyznívalo jako výzva k nápravě; rozbouřilo a zdramatizovalo politický život v zemi. Odpůrci reformy hodnotili 2000 slov jako výzvu ke kontrarevoluci.
17. srpna: Na žádost maďarského vůdce J. Kádára došlo v Komárně k jeho setkání s A. Dubčekem; Kádár tlumočil značnou nespokojenost Moskvy s vývojem v Československu a poukazoval na možné vážné důsledky z toho plynoucí (vojenskou intervenci).
20. srpna: V Praze započalo ve 14 hodin zasedání předsednictva ÚV KSČ; v jeho průběhu přišla ve 23.30 hodin první zpráva o obsazování republiky vojsky „socialistické pětky“ (SSSR, NDR, Polska, Maďarska a Bulharska). Za dramatické situace byl schválen rozkaz ministra obrany M. Dzúra, aby armáda nekladla odpor. ( tady jen tak pro zajímavost předchůdkyně elitní výsadkové brigády v Přerově byla jedinou jednotkou armády jež zaujala pozice v terénu a byla aktvině rozhodnuta bránit se okupaci, tedy akce legitimizující odpor a válku! )
21. srpna Byla obsazena většina důležitých měst v ČSSR. K mimořádné schůzi se sešla vláda a vyjádřila svůj protest vládám pěti států, které uskutečnily okupaci. O ČSSR se začalo jednat v RB OSN. V celé zemi rostl živelný lidový odpor k okupaci. Invaze vojsk Varšavské smlouvy si k 3. září 1968 vyžádala 72 mrtvých, 266 těžce a 436 lehce raněných československých občanůToť strohý výpis faktů.
3 komentáře:
Přerov!Přerov!!:)
Je smutný, že sotva člověk získal nějakou naději (s Dubčekem), brzo zase o svoje iluze přišel...Asi doopravdy nemělo cenu se stavit na odpor, u Pětky by to bylo asi marný, ale proč se nikdo neodvolával na mezinárodní práva a nic se s tim nedělo? Ne,my je jen nechali příjit a usadit si tady rudý prdele...Přesně jak zpívá Kryl - že jste jim kývali, bože tak trapně, že jste jen couvali, tak jako raci...A ke Kunderovi, Vaculíkovi a spol. a studentům - inteligence národa jsou vždycky ti, kdo se veřejně postaví proti tomu, s čim nesouhlasí- takže je automatická reakce: šup s nima zpátky, třeba i za katr, odejděte jinam, když s evám tu nelíbí...
Jo a ještě něco - pověst o blanických rytířích - tzn. že to u nás ještě nebylo tak hrozný; že to nejhorší nás teprve čeká, když ještě nevyjeli. Tak vesele do toho:)
Projednavalo se to v rade bezpecnosti osn ( nikde jinde se to nemohlo ani projednavat) jenze tentokrat se nestalo to co u pripadu KOrea a rusove si svoji pritomnost pohlidli, a SSSR tak jako ted Rusko maji pravo veta. A prez to nejede vlak. V roce 69 na vyroci okupace se policie a bezpecnostni slozeky pripravovaly pomalu jako na obcanskou valku ( tohle prohalisly v te dobe sefove jak madarska polska tak nemecka.. protoze cesi zkupovaly vsechno mozne. transportery, obusky, slzny plyn vodni dela, cokoliv cim by se dalo bojovat proti davu v ulici...
jinak bude dalsi dil :) pristi rok bude 40 vyroci okupace :)
( sem normalne nasel i seznam umysteni jednotek v cechach,i plan stazeni-byl schvalenej uz v prosinci 1988 )
Okomentovat